Ve Strakově akademii v úterý jednala Bezpečnostní rada státu. Řešila spory kvůli reorganizaci policie. Změny měly začít platit od 1. července, rada se ale dohodla, že se odloží na začátek srpna. Záměr sloučit ÚOOZ a protikorupční policii vyvolal ostré hádky v koalici, napětí v policejním sboru a do konfliktu se zapojili i žalobci. Širší vedení ÚOOZ se krátce před jednáním rady setkalo s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a policejním prezidentem. Policisté chtějí, aby byla reorganizace pozastavena. Ministrovi předali návrhy, jak změny řešit.
Chovanec od policistů obdržel prohlášení ke změnám, pod něž se podepsalo 283 pracovníků útvaru. „V této chvíli nechci hodnotit, co konkrétně bylo předmětem schůzky. Padla tam řada návrhů a podstatných, věcných připomínek, co by se mělo odehrát od 1. července,“ řekl mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták.
Zatím nechtěl ani komentovat, zda se vedoucí policisté odhodlají k odchodu. „Samozřejmě vyčkáme, jaká bude závěrečná verze, co nastane, jestli někdo naše obavy vyslyší, či nikoliv,“ dodal. Zdůraznil, že policisté nechtějí problém eskalovat. „Nicméně se to samozřejmě podepisuje na motivaci a náladě lidí, to je bezesporu fakt,“ podotkl.
Plány na reformu policie kritizoval i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, podle kterého může plán vést až k zamezení vyšetřování závažných kauz. Poté se proti postavil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který hrozí rezignací, i šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Ten původně účast na jednání bezpečnostní rady odmítal, o víkendu ale změnil názor a svou účast podmínil tím, aby byli pozváni také Robert Pelikán a právě Robert Šlachta, ten ale pozvánku nedostal. Babiš to pokládá za chybu, na jednání bezpečnostní rady ale přesto přišel. „Já nevím, proč nebyl pozván, to je podle mě hlavní aktér a od něho bychom se měli dozvědět, co se vlastně stalo,“ podotkl.
Podle premiéra Sobotky ale byli pozváni ti, o které požádali ministři vnitra a spravedlnosti. Na mimořádném jednání byli také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a vrchní státní zástupci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan stejně jako policejní prezident Tomáš Tuhý s náměstkem Zdeňkem Laubem.
Chovanec: ANO změny v policii politizuje
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) záměr policejního vedení podporuje. Hnutí ANO obvinil z politizace záležitosti, která je v kompetenci policejního prezidenta, a nikoliv politiků. Obdobně mluvil i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
V Otázkách Václava Moravce obhajoval Chovanec policejní reformu s tím, že je jejím cílem kvalitnější práce policie, nikoli odstranění Roberta Šlachty, jak tvrdí někteří kritici. Ten podle Chovance rezignoval, protože podlehl drbům. „Daleko lépe by bylo, kdyby opadly emoce a policejní prezident si s nejvyšším státním zástupcem našel smírné řešení, aby se reorganizace nedotkla živých kauz,“ dodal ministr vnitra.
Také policejní prezident Tomáš Tuhý odmítá, že by mělo jít o změnu s cílem odstranit Šlachtu. Centrála boje proti organizovanému zločinu totiž má začít fungovat až za čtyři roky. Do té doby bude policie změny připravovat. „Nenastavujeme k 1. červenci žádnou změnu, která ohrozí kauzy, jež v současné době probíhají,“ zdůraznil Tuhý před jednáním bezpečnostní rady.
Jenomže Andrej Babiš v této souvislosti upozorňoval na koncepční materiál policejního rozvoje pro roky 2016–2020, který schválila jak Bezpečnostní rada státu, tak vláda, ale kde se prý o slučování útvarů vůbec nepíše.
„V tomto materiálu je významným způsobem posílen ÚOOZ, včetně desítek tabulkových míst, a dokonce navrhuje včlenění informační kriminality do struktur ÚOOZ. Je skutečně neuvěřitelné, že pan ministr vnitra zapomněl, že má schválenou koncepci – a teď v utajení přichází úplně s něčím jiným,“ kritizoval Babiš po jednání předsednictva hnutí.
Navíc se prý přímo v koaliční smlouvě píše: „Zachováme základní organizační strukturu Policie ČR, Policejní prezidium, celorepublikové útvary a 14 krajských policejních ředitelství. Takže problémy policie jsou problémy koalice,“ apeloval na brífinku Babiš.
Pokud Chovanec reformu podepíše v úterý, bude chtít ANO jeho rezignaci
Chovanec také uvedl, že pokud na zasedání bezpečnostní rady nezazní nějaký závažný argument proti, tak chce po tomto jednání změny v policii podepsat.
To ovšem vyvolalo ostrou kritiku ze strany hnutí ANO: na středeční ráno totiž premiér Sobotka svolal dohodovací řízení v koalici. Pokud prý Chovanec připojí svůj podpis ještě před středeční schůzkou, tak bude ANO žádat jeho demisi. Podel Babiše by navíc šlo o porušení koaliční smlouvy.
„Pokud to udělá, tak určitě budeme požadovat, aby odstoupil, protože tím pádem je koaliční smlouva jen cár papíru, který vlastně nikdo nechce respektovat. Já jsem jasně napsal koaličním partnerům, že je to pro nás zásadní problém, a byla dohoda, že to budeme řešit ve středu ráno v 7:30,“ prohlásil v neděli Babiš.
O den později krotil koaliční pnutí předseda lidovců Pavel Bělobrádek, podle kterého by mohl Chovanec s podpisem počkat o den déle. Na bezpečnostní radě se chtěl Bělobrádek bavit o tom, zda byla reforma policie účelová, jestli byla skutečně dlouhodobě připravovaná a do jaké míry jde o věc, která je zbytečně personifikovaná.
Bělobrádek také v Otázkách upozornil, že bude možné se na Bezpečnostní radě státu bavit v utajeném režimu o věcech, které normálně komentovat nelze. „Já nemám takové informace jako někteří jiní politici z hnutí ANO – nevím, odkud je mají, a doufám, že se je dozvím na bezpečnostní radě.“
Hlavní aktéři byli v pondělí v Lánech u prezidenta
Už v pondělí se s hlavními aktéry sporu sešel prezident Zeman, sám ho ale nijak nekomentoval. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka prezident při jednání s ministrem vnitra vyjádřil překvapení, že o reorganizaci policie nebyl informován nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Proto se s ním hlava státu chce sejít ve středu.
Při jednání s Babišem pak Miloš Zeman vyzval, aby ministři za ANO neopouštěli Sobotkovu vládu. „Prezident vyzval vicepremiéra Andreje Babiše, aby hnutí ANO neopouštělo vládní koalici, protože by to vedlo k politické nestabilitě. A všechny zúčastněné strany by měly vyčkat výsledků voleb v roce 2017,“ uvedl Ovčáček.
V polovině příštího týdne se má Zeman na Pražském hradě sejít na společné schůzce s Chovancem i Babišem – podle Ovčáčka je role v celé věci hlavně mediační, prezident chce podle něj přispět ke zklidnění na politické scéně.
Jako první odcházel z pondělní schůzky v Lánech ministr vnitra Chovanec – ten prý měl ze schůzky pocit, že změny v policii nejsou prezidentovi proti mysli. Schůzka s Andrejem Babišem trvala více než hodinu. „Shodli jsme se na potřebě obnovit finanční policii, jejíž útvar zrušil bývalý ministr vnitr Ivan Langer,“ uvedl po setkání Babiš.
Vedení policie na koberečku – žalobce zajímalo, zda nejde o plán na odstranění Šlachty
V pondělí se do kauzy významně zapojili i žalobci z olomouckého Vrchního státního zastupitelství, kteří vyslechli policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Žalobci prověřují, zda nejde o tři roky starý plán na odstranění ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Důvodem pro údajný plán na Šlachtovo odstranění mohlo být to, že odmítal poskytovat informace z trestních kauz.
Na policejním prezidiu strávili žalobci čtyři hodiny. Podle náměstka olomouckého vrchního státního zástupce Pavla Komára policejní velitelé spolupracovali. Jejich informace teď chtějí žalobci analyzovat. Podle Chovance ani toto vysvětlování žalobcům nezměnilo názor policejního prezidenta, který hodlá reformu dotáhnout do konce. Ministra překvapuje, že prověřování kauzy se odehrává v „přímém přenosu“.
Policejní prezidium počítalo s tím, že 1. července začne transformace špičkových policejních útvarů tak, aby do roku 2020 vznikla národní centrála boje proti organizovanému zločinu. Pod tou bude fungovat pět speciálních oddělení: pro organizovaný zločin, terorismus, kyber-kriminalitu, nejzávažnější hospodářskou kriminalitu a korupci.
Kontroverze ale budí plán pojmout pod centralizovanou střechu i dva současné elitní policejní útvary – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), které v minulosti řešily nejsložitější případy v republice. První zmíněný stál za razií, jež vedla k pádu vlády Petra Nečase, druhý dostal před soud někdejšího hejtmana Davida Ratha.
