Více než čtvrtina lidí by uvítala, kdyby byl rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany a 16 procent lidí by potěšilo, kdyby poté nahradila demokracii buď komunistická diktatura, anebo autoritativní režim se silným, rozhodným vůdcem. Současně ale téměř nikdo takovou změnu režimu v nejbližší době neočekává. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM).
Zatímco návrat ke komunismu nebo zavedení autoritativního režimu se silným vůdcem, který by dokázal rychle rozhodnout o čemkoli, by uvítalo shodně po 16 procentech lidí, zatímco s takovou změnou by v případě komunismu nesouhlasilo 78 procent, v případě diktátora 75 procent lidí, panuje v Česku takřka absolutní odpor vůči myšlence vojenského režimu. S jeho zavedením by souhlasila pouze tři procenta lidí a jenom jedno procento rozhodně.
Mezi příznivci politických stran má návrat komunistického režimu největší podporu u voličů KSČM. Z respondentů, kteří komunistický režim znovu chtějí, tvoří voliči komunistické strany 75 procent. Více než desetinu potom tvoří voliči ČSSD. I diktátorský režim by nejvíce uvítali komunističtí voliči, pětinu z těch, kteří by s jeho zavedením souhlasili, jsou však lidovci. Současně podle CVVM jsou to většinou lidé „označující životní úroveň své domácnosti jako špatnou, důchodci, dotázaní se základním vzděláním“.
Výrazně větší podporu než zavedení nedemokratického režimu však mezi respondenty získala myšlenka na rozpuštění parlamentu a zrušení politických stran. Souhlasilo by s tím 29 procent dotázaných. „Rozhodně proti tomu by se častěji postavili obyvatelé Prahy, respondenti považující životní úroveň své domácnosti za dobrou, dotázaní s vysokoškolským stupněm dosaženého vzdělání, lidé, kteří se sami zařadili k pravici nebo pravému středu,“ uvedla v závěrečné zprávě výzkumu její autorka Naděžda Čadová.
I přesto, že by téměř třetina lidí uvítala rozpuštění parlamentu a stran a šestina lidí by chtěla zavést nedemokratický režim, jen málokdo očekává, že se to skutečně stane. Za „možnou“ považuje pro příštích pět let změnu režimu ať už ke komunistickému, nebo k systému se silným vůdcem shodně devět procent lidí, zatímco možnost armádního režimu připouštějí čtyři procenta dotázaných. Za „velmi pravděpodobné“ nepovažuje změny prakticky nikdo.
- Data k průzkumu sbírali pracovníci CVVM během druhého únorového týdne. Metodou osobního rozhovoru se ptali reprezentativního vzorku 1080 lidí starších 15 let.
CVVM neuspořádala obdobný průzkum poprvé, z výsledků vyplývá, že se postoje české společnosti k nedemokratickým alterantivám politického systému oproti minulosti výrazně nemění. Před dvěma lety měla ale ještě větší podporu myšlenka rozpuštění parlamentu a stran (33 procent). Podpora alternativních režimů je však takřka neměnná.
