Vymknul se test Facebooku kontrole? Emoce kvůli neznámé řeči vývojáři mírní

Nebývalou mediální houšť vyvolaly zprávy o údajném rozhodnutí Facebooku ukončit jeden z vlastních experimentů. Společnost ke kroku údajně odhodlala poté, co se ukázalo, že dva programy si začaly navzájem povídat v cizím jazyce, jemuž lidé přestávali rozumět. Podle autorů výzkumu prý ale nešlo o nic mimořádného či varovného. Komunikaci robotických programů prý analyzují.

Dva programy specializované na komunikaci si během dlouhých rozhovorů, které spolu vedly, začaly měnit pravidla angličtiny – zkracovaly jazykové struktury tak, že se komunikace stala pro programátory nesrozumitelnou; stroje si však i nadále rozuměly.

Nahrávám video

Facebook pak oba programy údajně vypnul; bulvární média sice tvrdí, že z obavy, že nad nimi ztrácí kontrolu, ve skutečnosti proto, že přestaly dělat to, co mají – tedy testovat si komunikaci, kterou jednou budou využívat při rozhovorech se zákazníky. Tito roboti totiž byli naprogramováni proto, aby na e-shopech vyjednávali a smlouvali s klienty. Měli si vyměňovat různě drahé předměty – míče za knihy, klobouky za nádobí.

Programy ale velmi rychle přešly na jakousi formu stenografie, tedy zkrácenou formu angličtiny bez mnoha slov, se zkrácenými syntaktickými vazbami. Podívejte se na záznam jejich reálného dialogu:

Záznam z diskuse dvou botů
Zdroj: Independent

Analytici Facebooku tento experiment opustili – takto komunikující stroje by byly ve skutečném vyjednávání s lidmi k ničemu. Záznam komunikace mezi stroji je však velmi poučný pro jazykovědce, kteří se z něj mohou dozvědět, jaká pravidla pro využití angličtiny umělé inteligence použily.

Nový jazyk robotů

„Chatboty si zjevně vytvořily něco jako kódovou řeč,“ uvedl pro britský deník Independent výzkumný pracovník z divize výzkumu umělé inteligence Facebooku Dhruv Batra. „Stejně jako když říkám ,pětkrát‘, vykládáte si to tak, že bych chtěl pět kopií nějakého zboží položky. Není to vlastně tak odlišné od způsobu, jakým si lidské komunity vytvářejí zkratky.“

Tento experiment ve Facebooku proběhl již přibližně před měsícem, jako první informoval server FastCo; detaily o něm se však dostaly na veřejnost teprve nyní. Nejde o zdaleka jediný pokus, během něhož si umělá inteligence vybudovala vlastní jazyk. Například na začátku letošního roku společnost Google oznámila, že umělá inteligence, kterou využívá pro překládání mezi jazyky, si vytvořila svůj vlastní jazyk, do něhož si překládala. Vývojáři v Google však s tímto výsledkem byli na rozdíl od Facebooku spokojení a nechali stroj, aby tento trik využíval i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.