Sociální síť Facebook minulý týden mylně označila stovky uživatelů za mrtvé. Tento „osud“ potkal dokonce i zakladatele a majitele sítě Marka Zuckerberga. Sociální síť umožňuje pozůstalým převést profily jejich zesnulých blízkých na pamětní stránky, které zřetelně informují o tom, že je dotyčný po smrti. Jde však o vcelku komplikovaný proces, a v síti proto zůstává mnoho „živých“ profilů i po odchodu jejich majitelů.
Facebook omylem „zabil" svého majitele. Problémem jsou ale skutečná úmrtí uživatelů
Anna Ch. nedávno oslavila 27. narozeniny. Na její facebookové stránce jí přátelé přejí, posílají jí na timeline články a videa, označují ji na fotkách, píšou jí vzkazy. Stejně jako sociální síť, ani někteří její přátelé ještě netuší, že v červenci tragicky zahynula při autonehodě.
Samotná síť totiž nemaže profily neaktivních uživatelů, a stejně tak sama nemaže ani profily uživatelů, kteří jsou již po smrti. Pokud tak úmrtí konkrétního uživatele někdo nenahlásí, sociální síť jen těžko zjišťuje, zda jsou někteří neaktivní uživatelé ještě stále naživu.
V roce 2015 zažádalo velké množství rodinných příslušníků o přístup na účty svých zemřelých blízkých. V reakci na to síť zavedla možnost nastavení zvěčněného profilu. Uchovává je jako pamětní stránky, kam si pozůstalí mohou přijít zavzpomínat.
Zvěčnění nebo smazání
Facebook nabízí možnost sdělit, co si uživatel přeje, aby se s jeho účtem dělo po jeho smrti. Samotná sociální síť se, pokud obdrží informaci o úmrtí určité osoby, snaží její profil primárně převést na „zvěčněný“ účet, který umožňuje uživatelům stávající stránku využívat ke vzpomínání na zesnulého. Druhou možností je pak trvalé odstranění účtu.
Právě pamětní stránky jsou teď ale zdrojem zmatení. Kvůli programové chybě byla část uživatelů Facebooku označena za mrtvé. A smutečnímu banneru s nápisem „Doufáme, že lidé, kteří milovali Marka, najdou útěchu ve věcech, jež sdílejí ostatní, aby si připomněli a oslavili jeho život,“ se nevyhnul ani účet zakladatele této sociální sítě, Marka Zuckerberga. Chyba byla sice obratem napravena, i tak ale způsobila nejprve vlnu zděšení, kdy uživatelé zjišťovali, zda jsou jejich příbuzní stále naživu, posléze pak vlnu pobavení.
Žádost o zvěčnění či odstranění lze provést i pomocí speciálního formuláře. Síť ale vyžaduje přiložení adekvátní dokumentace – úmrtního listu či parte. K profilu lze rovněž přidat pověřenou kontaktní osobu, která by se starala o účet zemřelého, pokud dojde k jeho zvěčnění. Po zvěčnění účtu bude pověřená kontaktní osoba mít možnost napsat na profil příspěvek a sdílet tak jménem zesnulého třeba poslední zprávu, nebo informovat o pohřebním obřadu. Pověřená osoba ale nebude moci změnit dříve přidaný obsah, číst si zprávy nebo odebírat přátele.
Smrt řeší i Instagram nebo LinkedIn
Facebook není jediná sociální síť, která otázky kolem úmrtí svých uživatelů řeší. Twitter poskytuje možnost deaktivovat účet zesnulého skrz jeho příbuzné nebo pověřenou osobu. Stejně jako u Facebooku i Twiter vyžaduje prokázání vztahu či příbuznosti k zemřelému.
Obdobný postup zvolila i fotografická síť Instagram, vlastněná Facebookem, která umožňuje zvěčnění účtu zesnulé osoby, nebo na základě nahlášení rodinným příslušníkem i smazání účtu. Sociální síť ovšem vyžaduje doklad úmrtí, může jít o nekrolog nebo článek v novinách. Stejně tak vyžaduje, aby se osoba žádající o smazání účtu prokázala jako rodinný příslušník zesnulého. K deaktivaci účtu na pracovní síti LinkedIn je pak vyžadováno jméno zesnulého a prokázání vztahu k němu, uvedení společnosti, pro kterou pracoval, odkaz na jeho profil a e-mailová adresa.
obrázek
Sociální sítě jako hřbitov?
Pokud by Facebook zcela přestal růst, měl by podle některých odhadů počet zesnulých uživatelů převážit počet těch aktivních v roce 2065. Podle údajů zveřejněných společností Digital Beyond je již část z 1,5 miliardy uživatelů po smrti. Podle některých odhadů za den zemře více než 8 tisíc osob, které na této sociální síti mají profil. Z největší sociální sítě by se dokonce podle některých odhadů mohl do roku 2098 stát hřbitov.