Vesmírná velmoc Izrael. První robot s Davidovou hvězdou poletí na Měsíc už letos

Izrael vyšle v prosinci své první robotické vozítko na Měsíc, přistát by tam mělo 13. února 2019. Informovali o tom organizátoři projektu na tiskové konferenci v Izraeli. Pokud bude přistání úspěšné, stane se Izrael teprve čtvrtou zemí světa, jejíž automatická sonda na Měsíci úspěšně přistála.

Vozítko izraelské organizace SpaceIL má v průměru dva metry, je půl druhého metru vysoké a stojí na čtyřech nohách. Se svými necelými šesti sty kilogramy hmotnosti by mělo být podle izraelského tisku dosud nejmenším vozítkem na Měsíci. Po přistání má zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.

„Jakmile přistane, bude zcela samostatné. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i samo sebe, bude také natáčet videa,“ řekl novinářům šéf SpaceIL Ido Anteby.

Izraelský robot pro Měsíc
Zdroj: SpaceIl

Vozítko vynese do vesmíru z USA raketa Falcon 9 soukromé americké společnosti SpaceX, řekli také zástupci projektu, na němž se podílí i izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI).

Celý izraelský projekt vznikl v roce 2011, když několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou dvacet milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Peníze miliardářů vynesou sondu do kosmu

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi pětadevadesát milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).

Izraelský deník připomněl, že úspěšné přistání automatické sondy na Měsíci se zatím povedlo jen Rusku, USA a Číně. Člověka na Měsíc zatím dostaly jen Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
včera v 13:40

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
včera v 12:35

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
včera v 12:15

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.