Vědci transplantovali prasečí srdce paviánům. Jejich práce může vyřešit nedostatek dárcovských orgánů

Mezinárodní vědecký tým úspěšně provedl transplantaci prasečích srdcí paviánům a následně je dokázal udržet několik měsíců naživu. Vědci z Německa, Švédska, Švýcarska a USA představili svou práci v odborném časopise Nature. Jejich studie by do budoucna mohla pomoct vyřešit nedostatek lidských srdcí pro transplantace.

Ve většině vyspělých zemí populace rychle stárnou. Přibývá tak případů lidí, kteří musí žít po prodělané srdeční příhodě s poškozeným srdcem. V současné době neexistuje v podstatě pro takové pacienty žádná naděje na pomoc. Jediný zákrok, který pomáhá, je dnes transplantace srdce.

Kvůli nedostatku dárcovských srdcí se ale mnoho nemocných nového orgánu nedočká. Jednou z cest, která by tento problém dokázala vyřešit, je transplantace srdcí zvířat. A to takových, která jsou co nejpodobnější srdcím lidským.

Doposud byl tento výzkum spíš neúspěšný. Lékaři se sice pokoušeli transplantovat srdce prasat (která jsou nečekaně podobná těm lidským) paviánům, ale úspěch se nedostavil. Opice žily maximálně několik týdnů. Autoři nového postupu ale věří, že předchozí problémy dokázali překonat.

Paviáni přežili s prasečím srdcem měsíce

Vědci zatím naráželi na dva hlavní problémy. Srdce většinou utrpělo při operaci značné poškození. Podle klasického postupu bylo srdce po odebrání ponořeno do studené vody. Ukázalo se ale, že to poškozuje srdeční tkáně. Aby takovému poškození zabránili, pumpovali vědci do tekutiny směs krve s živinami, hormony a kyslíkem. Nová metoda se ukázala být úspěšnou: srdce utrpěla výrazně menší škody. 

Vyřešit se nakonec podařilo i druhý velký problém, a to je přílišná velikost prasečích srdcí v poměru s tím paviáním. I když se opicím transplantuje srdce mladého prasete, začne v jeho těle růst. Pak mu dojde prostor, přestane fungovat a následuje smrt. Aby tomu předešli, dali vědci paviánům lék, který jim srovnal krevní tlak s prasečím, a přípravek bránící srdci dál růst.

Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.