Ve vesmírných koloniích bude žít bilion lidí, předvídá šéf Amazonu. Setrvání na Zemi vidí jako stagnaci

Budoucnost lidstva se bude odehrávat v obřích vesmírných koloniích v rámci sluneční soustavy, kde bude žít bilion lidí, z nichž někteří budou cestovat na Zemi za prací. Takovou vizi představil na akci letecké asociace Wings Club v New Yorku zakladatel internetového obchodu Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.

Pro další generace se stane Země místem určeným výhradně k bydlení a k práci, míní Bezos s tím, že těžký průmysl, výroba energie či těžba surovin se už budou odehrávat na jiných místech ve vesmíru.

„Sluneční soustava může dát útočiště až bilionu lidí. Jen si představte, jak neuvěřitelná a dynamická civilizace by to byla,“ citoval Bezose britský list The Times. Alternativou je podle miliardáře pouze civilizační stagnace, pokud se lidstvo rozhodne dál žít výhradně na Zemi. „Byl by to dost neradostný svět, ale my se můžeme rozhodnout jinak,“ dodal.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Podle Bezose mohou příští generace žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou obíhat ve sluneční soustavě. Taková budoucnost je podle něj pravděpodobnější než možnost, že by lidé obydleli nějakou jinou planetu. Byznysmen přitom odkázal na vize amerického fyzika Gerarda K. O'Neilla, který už v 70. letech minulého století přišel s návrhem na stavbu rotujících válcovitých vesmírných kolonií.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Pro Bezose je pronikání lidí do vesmíru velké téma i vzhledem k jeho podnikání. Vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která vyvíjí komerční kosmické lodě pro lety s pasažéry. V lednu úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety.

Bezos ale není jediný, kdo pracuje na uskutečnění placených letů do vesmíru. Konkurují mu další miliardáři jako zakladatel firmy Virgin Richard Branson se svou Virgin Galactic nebo Elon Musk, šéf firmy na výrobu elektromobilů Tesla, se společností SpaceX. Ta minulý týden získala konečný souhlas k tomu, aby 2. března uskutečnila první zkušební let své nové kosmické lodě Crew Dragon určené pro přepravu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 3 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 9 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...