Ve vesmírných koloniích bude žít bilion lidí, předvídá šéf Amazonu. Setrvání na Zemi vidí jako stagnaci

Budoucnost lidstva se bude odehrávat v obřích vesmírných koloniích v rámci sluneční soustavy, kde bude žít bilion lidí, z nichž někteří budou cestovat na Zemi za prací. Takovou vizi představil na akci letecké asociace Wings Club v New Yorku zakladatel internetového obchodu Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.

Pro další generace se stane Země místem určeným výhradně k bydlení a k práci, míní Bezos s tím, že těžký průmysl, výroba energie či těžba surovin se už budou odehrávat na jiných místech ve vesmíru.

„Sluneční soustava může dát útočiště až bilionu lidí. Jen si představte, jak neuvěřitelná a dynamická civilizace by to byla,“ citoval Bezose britský list The Times. Alternativou je podle miliardáře pouze civilizační stagnace, pokud se lidstvo rozhodne dál žít výhradně na Zemi. „Byl by to dost neradostný svět, ale my se můžeme rozhodnout jinak,“ dodal.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Podle Bezose mohou příští generace žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou obíhat ve sluneční soustavě. Taková budoucnost je podle něj pravděpodobnější než možnost, že by lidé obydleli nějakou jinou planetu. Byznysmen přitom odkázal na vize amerického fyzika Gerarda K. O'Neilla, který už v 70. letech minulého století přišel s návrhem na stavbu rotujících válcovitých vesmírných kolonií.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Pro Bezose je pronikání lidí do vesmíru velké téma i vzhledem k jeho podnikání. Vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která vyvíjí komerční kosmické lodě pro lety s pasažéry. V lednu úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety.

Bezos ale není jediný, kdo pracuje na uskutečnění placených letů do vesmíru. Konkurují mu další miliardáři jako zakladatel firmy Virgin Richard Branson se svou Virgin Galactic nebo Elon Musk, šéf firmy na výrobu elektromobilů Tesla, se společností SpaceX. Ta minulý týden získala konečný souhlas k tomu, aby 2. března uskutečnila první zkušební let své nové kosmické lodě Crew Dragon určené pro přepravu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 20 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 22 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...