V ruské části ISS budou astronauty sledovat kamery. Jde o reakci na aféru s dírou v Sojuzu

V ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) budou rozmístěny sledovací kamery. Příslušné nařízení už podepsal šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Podle ruských médií, která v této souvislosti připomínají loňský incident s vyvrtanou dírou v lodi Sojuz, o tom informoval mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko.

„Skutečně, takové nařízení generálního ředitele o sledování kamerami existuje,“ citovala Ustimenka agentura TASS. Mluvčí dodal, že bude ještě nutné vypracovat technické zadání, připravit technický projekt, ale také vyškolit kosmonauta, který bude mít monitoring na starosti.

Příslušná technika bude později objednána k výrobě a následně dopravena na orbitální komplex. O umístění videokamer na ISS by podle Ustimenka měli rozhodnout v ruském výrobním závodu kosmické techniky Eněrgija.

Co se stalo na ISS

Koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici tlak. Při pátrání po příčině této události byla v lodi Sojuz MS-09, připojené k ISS, objevena malá díra, která podle závěru expertů byla vyvrtána zevnitř. Kdo je za to odpovědný, vědci zatím neurčili.

Vybraná data z historie ISS a několik zajímavostí
Zdroj: Wikipedia.org/National Geographic.com/nasa.gov

Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a loď se 20. prosince bez problémů vrátila na Zemi s tříčlennou posádkou, kterou tvořili Rus Sergej Prokopjev, Američanka Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst.

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Vědci nyní stále prověřují možnosti poškození pláště lodi jak zvenčí, tak zevnitř. V obou případech není vyloučen zlý úmysl ani chyba při vrtání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 43 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...