V ruské části ISS budou astronauty sledovat kamery. Jde o reakci na aféru s dírou v Sojuzu

V ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) budou rozmístěny sledovací kamery. Příslušné nařízení už podepsal šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Podle ruských médií, která v této souvislosti připomínají loňský incident s vyvrtanou dírou v lodi Sojuz, o tom informoval mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko.

„Skutečně, takové nařízení generálního ředitele o sledování kamerami existuje,“ citovala Ustimenka agentura TASS. Mluvčí dodal, že bude ještě nutné vypracovat technické zadání, připravit technický projekt, ale také vyškolit kosmonauta, který bude mít monitoring na starosti.

Příslušná technika bude později objednána k výrobě a následně dopravena na orbitální komplex. O umístění videokamer na ISS by podle Ustimenka měli rozhodnout v ruském výrobním závodu kosmické techniky Eněrgija.

Co se stalo na ISS

Koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici tlak. Při pátrání po příčině této události byla v lodi Sojuz MS-09, připojené k ISS, objevena malá díra, která podle závěru expertů byla vyvrtána zevnitř. Kdo je za to odpovědný, vědci zatím neurčili.

Vybraná data z historie ISS a několik zajímavostí
Zdroj: Wikipedia.org/National Geographic.com/nasa.gov

Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a loď se 20. prosince bez problémů vrátila na Zemi s tříčlennou posádkou, kterou tvořili Rus Sergej Prokopjev, Američanka Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst.

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Vědci nyní stále prověřují možnosti poškození pláště lodi jak zvenčí, tak zevnitř. V obou případech není vyloučen zlý úmysl ani chyba při vrtání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...