V Praze začíná působit Agentura EU pro kosmický program

V Praze nově funguje Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), transformovala se z Agentury pro evropský globální navigační družicový systém. Sdružovat bude řízení provozu kosmických programů EU, zároveň bude mít nadále na starosti řízení navigačního systému Galileo a dalších vesmírných programů. Jde o jedinou agenturu EU se sídlem v Česku, její rozšíření by postupně mělo zajistit stovky nových pracovních míst.

„Agentura EUSPA bude hrát klíčovou úlohu při zavádění kosmického programu EU a naplňování vesmírných ambicí EU,“ uvedl výkonný ředitel nové agentury Rodrigo da Costa, který působil už v čele předchozí agentury.

Nová agentura podle něj zvýší návratnost investic Evropské unie do kosmického programu, který bude mít v rámci EU vyšší prioritu. „Toho bude dosaženo především díky maximálnímu využití synergií mezi jednotlivými složkami programu, zejména v oblasti navigace, pozorování Země a zabezpečené komunikace, s cílem stimulovat inovace v rámci širokého spektra odvětví,“ dodal da Costa.

Klíčová služba pro budoucnost

Agentura bude mít také klíčovou roli při zajišťování bezpečnostní akreditace všech složek kosmického programu EU. Nabízet bude služby evropské družicové navigace, aktivní bude také v komerčním využití dat a služeb programů Galileo, EGNOS a Copernicus. Dalším cílem agentury je koordinace připravovaného programu družicové komunikace EU v rámci státní správy (GOVSATCOM).

Agentura EUSPA, dříve Agentura pro evropský globální navigační družicový systém, známá také jako agentura GSA, sídlí v Praze od roku 2012. Podle zástupců agentury do loňska odvedla do českého rozpočtu přes tři miliardy korun.

Po rozšíření by se finanční odvod měl zvýšit. Počet zaměstnanců by se ze současných 200 měl zvýšit až na 600, stát proto nyní hledá pro agenturu nové prostory. Dosavadní sídlo v Janovského ulici v pražských Holešovicích bude v budoucnu nedostačující. Novou budovu by stát chtěl najít a připravit do roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 1 hhodinou

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 2 hhodinami

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
před 15 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
před 20 hhodinami

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
před 21 hhodinami

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
9. 4. 2025

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
9. 4. 2025

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
9. 4. 2025
Načítání...