Univerzita Karlova vymyslela a prodala americké firmě vynález látek proti tuberkulóze

Nahrávám video

Pražská Univerzita Karlova (UK) prodala americké firmě Svenox Pharmaceuticals nově vynalezené látky proti tuberkulóze. Firma se podle smlouvy postará o následný vývoj léčiva z těchto látek. Univerzita to oznámila v tiskové zprávě. V případě úspěchu vynalezeného léčiva bude mít univerzita finanční podíl na výnosech z léků. Výši částky, za kterou UK látky prodala, škola nezveřejnila.

Tuberkulóza je vysoce nakažlivá nemoc, která může skončit i smrtí. „Doufáme, že výsledky výzkumu prováděného na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové přispějí k boji s touto ve světě stále velmi rozšířenou infekční chorobou,“ sdělil Alexandr Hrabálek, vedoucí týmu, který na fakultě výzkum látek proti tuberkulóze prováděl.

V Česku počty nemocných tuberkulózou vytrvale klesají – od 1900 v roce 1990 až po loňských 505. Ve světě ale tato nemoc podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stále patří k hlavním příčinám úmrtí. Denně na tuberkulózu umírají po celém světě tisíce lidí.

Lék se dostane i k Evropanům

„Koupě patentu nám otevírá cestu k tomu, podílet se na zajímavém výzkumu s velkým potenciálem pro účinnější a bezpečnější formu léčby této choroby,“ uvedl Richard Weinberg ze Svenox Pharmaceuticals. Vyvinuté léčivo by podle univerzity mělo být dostupné v USA i v řadě států Evropské unie, v Indii nebo v Jihoafrické republice.

Univerzitu při prodeji zastupovala dceřiná firma školy Charles University Innovations Prague (CUIP), která vznikla letos v červnu. Cílem firmy je zvýšení počtu objevů UK, které naleznou praktické uplatnění. Prodej vynálezu látek proti tuberkulóze byl pro CUIP podle školy prvním kontraktem. „Na tomto příkladu jde velmi jasně vidět, že je pro UK potřebné založení takovéto společnosti. Ani já jsem nečekal, že už za několik měsíců budeme uzavírat první smlouvu,“ sdělil rektor univerzity Tomáš Zima.

Americká firma Svenox Pharmaceuticals má podle UK kořeny v Česku. Weinberg uvedl, že s CUIP a UK by chtěl Svenox spolupracovat i v budoucnu na vývoji dalších léčiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 20 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...