Univerzita Karlova vymyslela a prodala americké firmě vynález látek proti tuberkulóze

Nahrávám video

Pražská Univerzita Karlova (UK) prodala americké firmě Svenox Pharmaceuticals nově vynalezené látky proti tuberkulóze. Firma se podle smlouvy postará o následný vývoj léčiva z těchto látek. Univerzita to oznámila v tiskové zprávě. V případě úspěchu vynalezeného léčiva bude mít univerzita finanční podíl na výnosech z léků. Výši částky, za kterou UK látky prodala, škola nezveřejnila.

Tuberkulóza je vysoce nakažlivá nemoc, která může skončit i smrtí. „Doufáme, že výsledky výzkumu prováděného na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové přispějí k boji s touto ve světě stále velmi rozšířenou infekční chorobou,“ sdělil Alexandr Hrabálek, vedoucí týmu, který na fakultě výzkum látek proti tuberkulóze prováděl.

V Česku počty nemocných tuberkulózou vytrvale klesají – od 1900 v roce 1990 až po loňských 505. Ve světě ale tato nemoc podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stále patří k hlavním příčinám úmrtí. Denně na tuberkulózu umírají po celém světě tisíce lidí.

Lék se dostane i k Evropanům

„Koupě patentu nám otevírá cestu k tomu, podílet se na zajímavém výzkumu s velkým potenciálem pro účinnější a bezpečnější formu léčby této choroby,“ uvedl Richard Weinberg ze Svenox Pharmaceuticals. Vyvinuté léčivo by podle univerzity mělo být dostupné v USA i v řadě států Evropské unie, v Indii nebo v Jihoafrické republice.

Univerzitu při prodeji zastupovala dceřiná firma školy Charles University Innovations Prague (CUIP), která vznikla letos v červnu. Cílem firmy je zvýšení počtu objevů UK, které naleznou praktické uplatnění. Prodej vynálezu látek proti tuberkulóze byl pro CUIP podle školy prvním kontraktem. „Na tomto příkladu jde velmi jasně vidět, že je pro UK potřebné založení takovéto společnosti. Ani já jsem nečekal, že už za několik měsíců budeme uzavírat první smlouvu,“ sdělil rektor univerzity Tomáš Zima.

Americká firma Svenox Pharmaceuticals má podle UK kořeny v Česku. Weinberg uvedl, že s CUIP a UK by chtěl Svenox spolupracovat i v budoucnu na vývoji dalších léčiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.