Spory o použití ibuprofenu při nemoci COVID-19

V polovině března se začaly na internetu objevovat první informace o tom, že užívání některých léků může komplikovat průběh nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem. Mělo by se jednat především o ty, které obsahují látku ibuprofen. Vědci si nejsou jistí, jaký je vliv tohoto přípravku na nemoc, a proto zatím vyzývají k předběžné opatrnosti.

V úterý doporučil mluvčí Světová zdravotnická organizace (WHO), aby lidé s příznaky nemoci COVID-19 zatím neužívali ibuprofen. Již dříve před tímto přípravkem v souvislosti s koronavirem varoval francouzský ministr zdravotnictví Olivier Veran na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP francouzské úřady uvádějí, že protizánětlivé léky mohou dopad viru zhoršovat.

Francouzské experty vedla k tomuto varování studie v odborném žurnálu The Lancet – jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů věnovaných medicíně.

Agentura AFP proto oslovila mluvčího WHO Christiana Lindmeiera. Podle něj zdravotní odborníci WHO tento problém intenzivně studují. „Mezitím doporučujeme pro vlastní léčbu používat raději paracetamol, a ne ibuprofen. Je to důležité,“ uvedl expert WHO. Dodal, že pokud byl ibuprofen předepsán lékaři, je to v pořádku, doktoři vědí, co dělají, a o těchto komplikacích by měli vědět.

18. března se WHO vyjádřila oficiálně: „Nejsme si vědomí žádných negativních účinků ibuprofenu, kromě těch známých, jež omezují jeho používání u některých skupin obyvatelstva. WHO nemá informace o žádných klinických ani velkých studiích o tomto tématu.“

Co říkají vědci

Nejnověji se k tomuto problému vyjádřili lékaři v odborném časopise British Medical Journal. V něm potvrdil profesor Jean-Louis Montastruc, že francouzští vědci upozorňují na problémy ibuprofenu u pacientů s respiračními nemocemi už přibližně rok. Stejný názor má i britský lékař Paul Little, podle něhož „existují kvalitní důkazy o tom, že komplikace dýchacího ústrojí a respirační infekce jsou častější, pokud se používají léky typu NSAID“.

Little uvedl, že tato zjištění vycházejí ze dvou studií a že použití paracetamolu vede k menšímu množství komplikací.

Virolog Ian Jone z univerzity v Readingu zase popsal, že protizánětlivé účinky ibuprofenu mohou oslabit imunitní systém, což může zpomalit proces léčby.

Charlotte Warren-Gashová, specialistka na exotické choroby, dodává: „U COVID-19 je zapotřebí dalšího výzkumu, co se týká dopadů léčiv NSAID na osoby s různými zdravotními problémy. Do té doby je lepší léčit symptomy jako horečku a bolest v krku raději nejprve paracetamolem.“

Nemoc je ale složitá, zejména v dopadu na lidský imunitní systém. V Číně se totiž zase například jiný přípravek proti zánětům (tocilizumab) podává pacientům, kteří trpí velmi těžkým průběhem nemoci COVID-19 s řadou komplikací – a také v Itálii má podle časopisu BMJ řada lékařů s touto léčbou dobré zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 33 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 15 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 17 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 18 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled