Americká sonda InSight je za polovinou cesty k Marsu. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jí do přistání zbývá 208 milionů kilometrů. Od startu z kalifornské Vandenbergovy letecké základny 5. května letošního roku za sebou už má 277 milionů kilometrů. Na Marsu by měla přistát koncem listopadu.
Experti NASA už během letu sondy zkontrolovali její vědecké přístroje a kamery, které se vesměs ukázaly jako funkční.
Robotická mise InSight je vůbec první misí, která bude studovat hlubiny Marsu. Všechny dosavadní mise bádaly pouze na povrchu rudé planety. Stacionární modul InSight, jehož přistání na Marsu je naplánováno na 26. listopadu, je vybaven několika přístroji s citlivými senzory.
S jejich pomocí bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat marsovská zemětřesení a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce. Se svým vrtným zařízením se například dostane do hloubky přes čtyři a půl metru, tedy mnohem dál než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars.
Získaná data odborníkům poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Vědci také zjistí více o vývoji sousední planety a o tom, zda má stejné složení jako Země.
Výjimečná mise
Projekt InSight se vyznačuje i dalšími zajímavostmi. Především jde o první misi k jiné planetě se startem z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Všechny takové mise doposud v USA normálně začínaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.
Novinkou je i první zkouška technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Raketa Atlas V vynesla ze Země spolu s modulem Insight dva minisatelity, které se už oddělily a nyní letí k Marsu samostatně. Jde o test nových komunikačních a navigačních možností pro budoucí mise.
S modulem InSight se na Mars dostanou i dva mikročipy se jmény téměř dvou a půl milionu lidí, kteří se na výzvu NASA přihlásili o virtuální palubní letenku.
