Při pohlavním styku zemře každý třístý člověk. Mnohem častěji muži než ženy, ukázal rozsáhlý výzkum

Smrt při pohlavním styku je součástí mnoha vtipných situací ve filmu i literatuře. Podle nové španělské studie jde ale o poměrně rozšířený problém, který postihuje spíše muže ve vyšším věku.

V nové studii, která v lednu 2024 vyšla v odborném žurnálu Forensic Science International, vědci prozkoumali 18 046 případů přirozených úmrtí. V tomto vzorku našli 64 úmrtí, jež nastala v souvislosti s pohlavním stykem. To znamená, že tato příčina se vyskytuje asi u 0,3 procenta všech úmrtí.

Výraznou většinu přitom tvoří muži – celých 87 procent. Průměrný věk zesnulého při sexu byl 50,5 roku, u žen to bylo výrazně méně – jen 37,2.

Složité příčiny

Příčinou drtivé většiny úmrtí byla náhlá srdeční smrt, která tvořila 87 procent všech případů. „Náhlá smrt se manifestuje neočekávanou ztrátou vědomí při oběhové zástavě okamžitě či do hodiny od začátku symptomů – například bolest na hrudi, rychle progredující dušnost či slabost a stav na omdlení nebo palpitace při závažné poruše srdečního rytmu,“ popisuje tento stav Nemocnice Na Homolce.

Nejčastější zdravotní komplikací, která tyto zesnulé spojovala, byla ischemická choroba srdeční (58 procent), která postihovala především muže ve věku nad 36 let. Hlavními příčinami, jež nesouvisely se srdcem, byly krvácení do mozku (osm procent) a astma (pět procent). Astma a srdeční arytmie byly nejčastějšími zdravotními komplikacemi spojenými s úmrtími u mladších dospělých.

Obecně platilo, že asi dvě třetiny zesnulých při pohlavním styku měly nějaký typický faktor spojený s vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních poruch, nejrozšířenější mezi nimi byla obezita.

Vědci popsali i řadu dalších faktorů. Významnou roli hrají zejména drogy (hlavně kokain), jež byly spojené se čtvrtinou úmrtí, ale také léky na poruchy erekce, které byly u deseti procent případů. Osm procent úmrtí bylo spojených s konzumací alkoholu. Poměrně zřídka se objevovalo úmrtí způsobené nějakou neobvyklou nebo nebezpečnou sexuální praktikou.

K úmrtí došlo obvykle v souvislosti s heterosexuálním stykem a nejčastěji přímo během sexuální aktivity, anebo bezprostředně po ní. Nejčastějším místem úmrtí byl domov (63 procent). U patnácti procent mužů byla partnerkou sexuální pracovnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 10 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 11 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 18 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...