Otrava z lahví na vodu: tak umírali už před 5000 lety indiáni

Vědci z Smithsonian Institute zkoumali tisíce let staré nádoby, které používali původní obyvatelé Ameriky. Z analýz materiálu, z něhož se nádoby vyráběly, vyplynulo, že byl jedovatý.

  • Channel Islands je skupina osmi ostrovů v Tichém oceánu západně od Los Angeles. Jsou součástí okresů Santa Barbara County, Ventura County a Los Angeles County ve státě Kalifornie, od pevniny je odděluje průliv Santa Barbara Channel, který měří v nejužším místě 30 km. 

Projekt vznikl ve spolupráci mezi experimentálními archeology a biology. Vědci v laboratořích vytvořili napodobeniny lahví na vodu, které používaly starověké indiánské kultury žijící na Channel Islands – skupině ostrovů ležících západně od dnešního Los Angeles.

Tato rekonstrukce a následná analýza prokázaly, že materiál, z něhož domorodci lahve vyráběli, byl zdraví škodlivý a jejich dlouhodobé používání mohlo mít na jejich zdraví zásadní negativní dopady.

Tyto lahve totiž byly vyráběné z přírodní živice. Jde vlastně o organické kapaliny, přírodní formu asfaltu nebo dehtu, které se již tehdy nalézaly na kalifornských plážích. Domorodí Američané je sbírali, obchodovali s nimi a dokázali je využívat rovnou několika způsoby. Jedním z nich bylo přírodní lepidlo, jímž se připevňovaly hroty šípů, nebo se daly využít pro silnější kouřové signály. Ale ještě důležitější bylo, že z nich šly vyrobit nádoby. 

V podstatě svým složením odpovídaly tomu, z čeho vyrábíme dnes PET lahve – také šlo o „ropný produkt“, jen přirozeného původu a s mnohem horšími dopady na lidské zdraví. Což ale tehdy indiáni netušili, místo toho oceňovali, jak užitečně se tento materiál chová: dá se snadno tvarovat do jakýchkoliv tvarů a především je zcela vodotěsný. Problém je, že vodotěsnosti dosahuje tím, že se zahřívá – a to způsobuje, že se uvolňují látky, jimž se říká polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAHs.

Domorodci to samozřejmě nemohli tušit, ale dnes už víme, že jsou tyto látky spojené s celou řadou zdravotních problémů – od hormonální nerovnováhy, přes vývojové poruchy, až po rakovinu. Vystaveni jsme jim i my především ze spalování fosilních paliv a také z cigaretového kouře.

Podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Enviromental Health mohly být tyto látky dokonce jednou z hlavních příčin úpadku celé civilizace. Archeologické nálezy totiž již před několika lety potvrdily, že kmeny Chumashů, které na ostrovech žily, začaly po zdravotní stránce před asi 5000 lety z neznámých důvodů značně upadat – a to přesto, že na tomto místě žily předtím bez problémů nejméně 8000 let.

Indiánská láhev z Channel Islands
Zdroj: Enviromental Health

Kosterní pozůstatky potvrzují, že v té době lidé na ostrovech začali mít horší kvalitu kostí, menší lebky a výrazně zkaženější zuby. Příčinou těchto změn mohly být právě látky obsažené v přírodní živici. „Pokud víme, tak je to první případ, kdy experimentální archeologie kvantifikovala vystavení starověké populace látkám PAHs,“ uvedla jedna z autorek studie Sabrina Sholtsová. „Věříme, že náš výzkum přispěje k lepšímu pochopení zdravotních dopadů různých chemikálií na člověka v průběhu dějin.“

Experiment ukázal, že při výrobě lahví se uvolňoval kouř, v němž byl obsah PAHs vyšší než v tabákovém kouři. Pokud se v lahvích ukládala voda, zůstávala zcela čistá a jedovaté látky se do ní nepřenášely – naopak olej byl velmi rychle kontaminován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 7 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...