Otrava z lahví na vodu: tak umírali už před 5000 lety indiáni

Vědci z Smithsonian Institute zkoumali tisíce let staré nádoby, které používali původní obyvatelé Ameriky. Z analýz materiálu, z něhož se nádoby vyráběly, vyplynulo, že byl jedovatý.

  • Channel Islands je skupina osmi ostrovů v Tichém oceánu západně od Los Angeles. Jsou součástí okresů Santa Barbara County, Ventura County a Los Angeles County ve státě Kalifornie, od pevniny je odděluje průliv Santa Barbara Channel, který měří v nejužším místě 30 km. 

Projekt vznikl ve spolupráci mezi experimentálními archeology a biology. Vědci v laboratořích vytvořili napodobeniny lahví na vodu, které používaly starověké indiánské kultury žijící na Channel Islands – skupině ostrovů ležících západně od dnešního Los Angeles.

Tato rekonstrukce a následná analýza prokázaly, že materiál, z něhož domorodci lahve vyráběli, byl zdraví škodlivý a jejich dlouhodobé používání mohlo mít na jejich zdraví zásadní negativní dopady.

Tyto lahve totiž byly vyráběné z přírodní živice. Jde vlastně o organické kapaliny, přírodní formu asfaltu nebo dehtu, které se již tehdy nalézaly na kalifornských plážích. Domorodí Američané je sbírali, obchodovali s nimi a dokázali je využívat rovnou několika způsoby. Jedním z nich bylo přírodní lepidlo, jímž se připevňovaly hroty šípů, nebo se daly využít pro silnější kouřové signály. Ale ještě důležitější bylo, že z nich šly vyrobit nádoby. 

V podstatě svým složením odpovídaly tomu, z čeho vyrábíme dnes PET lahve – také šlo o „ropný produkt“, jen přirozeného původu a s mnohem horšími dopady na lidské zdraví. Což ale tehdy indiáni netušili, místo toho oceňovali, jak užitečně se tento materiál chová: dá se snadno tvarovat do jakýchkoliv tvarů a především je zcela vodotěsný. Problém je, že vodotěsnosti dosahuje tím, že se zahřívá – a to způsobuje, že se uvolňují látky, jimž se říká polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAHs.

Domorodci to samozřejmě nemohli tušit, ale dnes už víme, že jsou tyto látky spojené s celou řadou zdravotních problémů – od hormonální nerovnováhy, přes vývojové poruchy, až po rakovinu. Vystaveni jsme jim i my především ze spalování fosilních paliv a také z cigaretového kouře.

Podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Enviromental Health mohly být tyto látky dokonce jednou z hlavních příčin úpadku celé civilizace. Archeologické nálezy totiž již před několika lety potvrdily, že kmeny Chumashů, které na ostrovech žily, začaly po zdravotní stránce před asi 5000 lety z neznámých důvodů značně upadat – a to přesto, že na tomto místě žily předtím bez problémů nejméně 8000 let.

Indiánská láhev z Channel Islands
Zdroj: Enviromental Health

Kosterní pozůstatky potvrzují, že v té době lidé na ostrovech začali mít horší kvalitu kostí, menší lebky a výrazně zkaženější zuby. Příčinou těchto změn mohly být právě látky obsažené v přírodní živici. „Pokud víme, tak je to první případ, kdy experimentální archeologie kvantifikovala vystavení starověké populace látkám PAHs,“ uvedla jedna z autorek studie Sabrina Sholtsová. „Věříme, že náš výzkum přispěje k lepšímu pochopení zdravotních dopadů různých chemikálií na člověka v průběhu dějin.“

Experiment ukázal, že při výrobě lahví se uvolňoval kouř, v němž byl obsah PAHs vyšší než v tabákovém kouři. Pokud se v lahvích ukládala voda, zůstávala zcela čistá a jedovaté látky se do ní nepřenášely – naopak olej byl velmi rychle kontaminován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 21 hhodinami
Načítání...