NASA vytvořila komisi, která bude zkoumat UFO. Je plná elitních vědců

Při americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA) začala působit komise odborníků, kteří prozkoumají data o neidentifikovaných létajících objektech, kterým se lidově říká UFO. NASA je ale záměrně nazývá UAP.

Komise bude analyzovat záznamy pořízené lidmi a subjekty z civilního a soukromého sektoru. Obdobný panel zřídilo i americké ministerstvo obrany, jeho experti se zase budou zabývat vojenskými záznamy. 

Komise NASA se bude zabývat výlučně daty a informacemi, jež nepodléhají utajení. „Pochopit data, která se týkají neidentifikovaných létajících předmětů, je zásadní pomocí, abychom učinili vědecké závěry ohledně toho, co se děje na našem nebi,“ uvedl Thomas Zurbuchen z NASA. Podle něj jsou data „jazykem vědy a mohou učinit nevysvětlitelné vysvětlitelným“.

V komisi NASA zasedají přední vědci, bývalí astronauti či někdejší představitelé úřadu. Předsedá jí David Spergel, který v minulosti řídil oddělení astrofyziky na Princetonské univerzitě, mezi známými členy jsou například vědecká novinářka Nadia Drakeová, ex-astronaut Scott Kelly nebo oceánografka Paula Bontempiová.

Sbor začal působit v pondělí a jeho cílem by mělo být vytvoření metodologie pro to, jak údaje z civilního sektoru sbírat a jak je analyzovat. První zprávu má komise vydat v polovině příštího roku.

Podle NASA není možné bez přístupu k rozsáhlému množství dat výskyt UFO potvrdit či vysvětlit z vědeckého hlediska. Zjištění podle úřadu mohou být důležitá pro zvýšení bezpečnosti leteckého provozu. V červnu, když vznik komise ohlásil, úřad uvedl, že neexistují důkazy, že by neidentifikovaná létající tělesa byla mimozemského původu.  

Proč ne UFO?

Pojem UFO NASA nepoužívá cíleně, protože je příliš zatížený spojením s létajícími talíři, konspiračními teoriemi o malých zelených mužíčcích a v očích mnoha lidí je tedy zprofanovaný. Místo toho tato komise používá pojem Unidentified aerial phenomena (UAP) – tedy neidentifikovaný vzdušný fenomén.

NASA už dříve popsala, že mezi těmito jevy se mohou objevovat jak zatím neznámé meteorologické fenomény, jevy způsobené činností v moři, tak třeba také působení létajících strojů potenciálně nepřátelských velmocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.