Na Zemi se vrátili tři astronauti z ISS. Odletěli před pandemií, přistáli do karantény

Po měsících strávených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pátek ráno v kazašské stepi nedaleko města Džezkazgan bezpečně přistála dvojice amerických astronautů a jejich ruský kolega. Návrat kabiny kosmické lodi Sojuz MS-15 na Zemi na živo přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Přípravy na návrat tříčlenné posádky provázela kvůli koronaviru mimořádná opatření, a to tím spíš, že v ruském středisku pro přípravu kosmonautů zaznamenali první případ COVID-19. Podle agentury Interfax všichni záchranáři a lékaři, kteří se s navrátilci dostanou do styku, prošli testem na koronavirus a dostanou speciální ochranné obleky. Jejich kontakt s kosmonauty má být minimální.

Skripočka a Meirová strávili na orbitálním komplexu téměř sedm měsíců. Přistáli tam 25. září se stejnou lodí, s níž se dnes vrátí na Zemi. Spolu s nimi tehdy na ISS přiletěl i první kosmonaut Spojených arabských emirátů (SAE) Hazza Mansúrí, který se ale vrátil na pevnou zem už po osmi dnech.

Morgan pobýval na oběžné dráze o dva měsíce déle než Meirová a Skripočka. Na stanici odletěl 20. července společně s Rusem Alexandrem Skvorcovem a Italem Lucou Parmitanem. Ti se vrátili začátkem února s astronautkou NASA Christinou Kochovou.

Kochová se stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na stanici byla 328 dnů. Do dějin se zapsala také tím, že spolu s Meirovou zvládla tři několikahodinové pracovní výstupy prvního čistě ženského týmu v otevřeném kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled