Místo endoskopu obyčejná analýza dechu. Čeští vědci pomáhají léčit Crohnovou chorobu

Crohnovu chorobu, ale i další onemocnění střev a trávicího ústrojí bude možné odhalit z pouhého dechu. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze publikovali ve vědeckém časopise Journal of Breath Research nadějné výsledky výzkumu provedeného společně s Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE. Na obzoru je tak nový, rychlý a neinvazivní způsob diagnózy mnoha závažných autoimunitních onemocnění.

Tým profesorů Patrika Španěla a Milana Lukáše zveřejnil v novém vydání odborného časopisu Journal of Breath Research výsledky analýzy lidského dechu za využití hmotnostní spektroskopie.

Nahrávám video

Vědci porovnávali složení dechu pacientů trpících Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou s kontrolní skupinou zdravých účastníků.

„Rozbor dechu prokázal zvýšené množství pentanu a dalších těkavých organických sloučenin u pacientů se zánětlivými onemocněními vnitřností. V dechu zdravého člověka se přitom tyto látky ve zvýšené míře obvykle nevyskytují,“ říká vedoucí výzkumu Patrik Španěl.

Nový způsob diagnostiky dechu umožňuje za pomoci výdechu do speciálního přístroje SIFT-MS detekovat velmi rychle a snadno stopy mnoha chemických látek. „Zvýšené hladiny konkrétních látek mohou být potenciálním biomarkerem zánětů nebo bakteriálního přemnožení v lidském těle,“ pokračuje Patrik Španěl.

Podle badatelů sice nový způsob diagnózy nenahradí dosavadní lékařská vyšetření, ale může výrazně pomoci zejména v prvních fázích, tedy při odhalování příčin.

„Endoskopické a další invazivní formy vyšetření bývají většinou fyzicky a psychicky nepříjemné. Námi navrhovaná metoda by však mohla pomoci včas problém indikovat, celý proces vyšetření zrychlit a v některých případech zcela zamezit jakýmkoliv zásahům do lidského těla.“

Analýza dechu namísto endoskopu

Vědci z Heyrovského ústavu se už před několika lety zabývali analýzou dechu v souvislosti s cystickou fibrózou. Zkoumali metodu, která z dechu pacientů rozpoznávala, zda jsou nakaženi nebezpečnou bakteriální infekcí. Ta ohrožuje především pacienty trpící právě fibrózou a životy nemocných. Výzkum se proto soustředil na analýzu dechu, která bakterie měla včas odhalit a iniciovat vhodnou léčbu.

Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou autoimunitní chronická zánětlivá onemocnění trávicího ústrojí. Příčiny těchto chorob nejsou dosud známy a dosud není znám ani lék.  

Crohnova nemoc (též Crohnova choroba nebo regionální enteritida) je chronické zánětlivé onemocnění, které se může projevit v jakékoli části trávicího ústrojí, nejčastěji však v oblasti spojení tenkého a tlustého střeva. Zánět proniká celou stěnou, nezřídka je granulomatózní povahy. Onemocnění se vyskytuje častěji v průmyslově vyspělých zemích severní polokoule, v ČR se objevuje v počtu 20 nových nemocných na 100 tisíc obyvatel za rok.

Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida) je chronické onemocnění střevní sliznice. Je to onemocnění, které začíná obvykle postižením konečníku a omezuje se na tlusté střevo, zřídkakdy může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva (terminální ileum). Ulcerózní kolitida poškozuje sliznici a působí zánětlivé změny a vředy na jejím povrchu. Onemocnění probíhá chronicky, často se střídají klidná bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 11 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 13 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 14 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 18 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 20 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...