Lidé by měli založit kolonie ve vesmíru, radí astronaut Feustel

Pilotované kosmické lety budou mít podle amerického astronauta Andrewa Feustela i v budoucnu vedle automatických sond nezastupitelnou roli ve vědeckém výzkumu a dalším zkoumání vesmíru. Astronauti dokážou pracovat rychleji a mohou pomoci lidstvu připravit předpolí pro případnou kolonizaci blízkých vesmírných objektů, řekl Feustel při návštěvě Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle Feustela je sice pravda, že pokud je například k jiné planetě vyslána automatická sonda, tak dokáže sbírat data a posílat je na Zemi, avšak přístroje mají hranice.

Například ovládání sond na povrchu Marsu značně ztěžují obrovské vzdálenosti, kvůli kterým signál na Zemi letí desítky minut. „Než vozítko pokryje a prozkoumá určenou plochu Marsu, tak to velmi dlouho trvá, což by astronaut na tomto místě udělal mnohem rychleji,“ upozornil Feustel.

Bez lidí to nepůjde

Astronauti v budoucnu podle něj sehrají důležitou roli i při osidlování blízkých vesmírných těles. „Lidstvo má Zemi jako kolébku. Pokud se ale cokoliv na naší planetě stane, tak nemáme žádnou záchranu. Lidstvo by se mělo rozšířit minimálně na blízké vesmírné objekty a založit si tam kolonie,“ míní Feustel. Podotkl, že problémem soudobé kosmonautiky jsou zatím ne zcela dokonalé raketové motory, které lety do vesmíru prodražují.

Jeho manželka Indira na otázku ohledně budoucího významu pilotovaných kosmických letů pro vědecký výzkum a zkoumání vesmíru dodala, že i drahé automatické sondy se mohou na své vesmírné misi porouchat a bez pomoci člověka na místě se zatím nedokážou samy opravit.

K nákladným vesmírným programům, jako je návrat člověka na Měsíc a jeho cesta na Mars, je už delší dobu skeptický například astrofyzik Jiří Grygar. V roce 2009 při příležitosti půlstoletí astronautiky uvedl, že pro vědecký výzkum se víc hodí nepilotované družice a kosmické sondy, které za tu dobu přinesly naprosto zásadní výsledky pro mnoho oborů přírodních i technických věd.

Astronaut na Moravě

Feustel v úterý navštívil Univerzitu Palackého. Podle rektora Jaroslava Millera mají kosmický průmysl a olomoucká univerzita hodně společného. „Produkujeme inovativní technologie, a i z tohoto důvodu manželé Feustelovi přijeli do Olomouce, protože na naší univerzitě je řada výzkumných směrů, které jsou velice kompatibilní s tím, co Andrew dělal na vesmírné stanici,“ uvedl Miller.

Například s vědcem Jaroslavem Doleželem z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR astronaut Feustel diskutoval o čtení genomu pšenice, na kterém pracuje tým olomouckých expertů.

Feustelova návštěva byla pro Univerzitu Palackého výjimečnou událostí. „Tyto zdi hostily ministerské předsedy a prezidenty, měli jsme tady dvě princezny a jednoho krále, ale ještě nikdy žádného astronauta,“ podotkl Miller.

Astronaut Feustel a jeho žena Indira jsou oficiálními vyslanci agentury pro americký kosmický program NASA. Feustel v neděli navštívil Planetárium Praha a tento týden má přednášky v Olomouci a Ostravě. Pobyt v Česku zakončí v pátek 12. dubna v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 6 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
včera v 11:10

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...