„Létající muž“ zkusil překonat Lamanšský průliv, při tankování paliva se zřítil do vln

Francouz Franky Zapata ve středu nezvládl na svém futuristickém létajícím prostředku Flyboard Air překonat Lamanšský průliv mezi Francií a Británií. Během doplňování paliva se zřítil do vody a musel být zachráněn. Informovala o tom zpravodajská televize BFMTV. Stanice Sky News uvedla, že Zapata vyvázl z nehody nezraněn.

Zapata odstartoval z pláže Sangatte ve francouzském departementu Pas-de-Calais a přistát chtěl nedaleko anglického přístavu Dover. Plánovanou trasu dlouhou 35 kilometrů hodlal urazit za přibližně dvacet minut.

Po deseti minutách letu, kdy chtěl dotankovat kerosin, se ale zřítil. „Je to velké zklamání. Setkal se s tankovací lodí, ale jen o několik centimetrů minul přistávací plošinu,“ citovala televize Sky News jednoho z členů Zapatova týmu.

Ačkoli flyboard není čerstvou novinkou, Zapata ohromil návštěvníky vojenské přehlídky 14. července v Paříži, kdy se během oslav francouzského státního svátku na svém vynálezu proletěl nad bulvárem Champs-Élysées. Média o něm tehdy informovala jako o létajícím muži.

Nejnovější verze tohoto zařízení, jež se podobá dronu, na kterém pilot stojí, dokáže podle Zapaty letět rychlostí až 140 kilometrů za hodinu ve výšce 150 metrů. Flyboard je vybaven několika motory a dokáže letět i v případě výpadku jednoho z nich.

Proč Zapata selhal

Už při přehlídce v Paříži Zapata uvedl, že využil kapacitu stroje na přibližně 30 procent, přitom letěl jen několik minut. Palivo jeho stroje vystačilo jen na 10 minut, takže musel během letu buď přistát, nebo ještě lépe natankovat za letu pomocí tři metry dlouhé tyče z plovoucí lodi. 

Sám Zapata odhadoval šance na úspěch kolem třiceti procent. Složité bylo už načasování: musel mít pro optimální let v zádech co nejsilnější vítr, takže startoval ráno, kdy vane z kontinentu na ostrovy vítr nejsilněji. Ideální pro flyboard je letová výška jen několik metrů nad hladinou, ale francouzské úřady mu v tom zabránily z bezpečnostních důvodů. Musel se pohybovat v letové hladině kolem sedmdesáti metrů a postupně klesal.

A právě to zřejmě bylo hlavní příčinou jeho neúspěchu: nedokázal se z výšky trefit na loď, kde měl natankovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...