„Létající muž“ zkusil překonat Lamanšský průliv, při tankování paliva se zřítil do vln

Francouz Franky Zapata ve středu nezvládl na svém futuristickém létajícím prostředku Flyboard Air překonat Lamanšský průliv mezi Francií a Británií. Během doplňování paliva se zřítil do vody a musel být zachráněn. Informovala o tom zpravodajská televize BFMTV. Stanice Sky News uvedla, že Zapata vyvázl z nehody nezraněn.

Zapata odstartoval z pláže Sangatte ve francouzském departementu Pas-de-Calais a přistát chtěl nedaleko anglického přístavu Dover. Plánovanou trasu dlouhou 35 kilometrů hodlal urazit za přibližně dvacet minut.

Po deseti minutách letu, kdy chtěl dotankovat kerosin, se ale zřítil. „Je to velké zklamání. Setkal se s tankovací lodí, ale jen o několik centimetrů minul přistávací plošinu,“ citovala televize Sky News jednoho z členů Zapatova týmu.

Ačkoli flyboard není čerstvou novinkou, Zapata ohromil návštěvníky vojenské přehlídky 14. července v Paříži, kdy se během oslav francouzského státního svátku na svém vynálezu proletěl nad bulvárem Champs-Élysées. Média o něm tehdy informovala jako o létajícím muži.

Nejnovější verze tohoto zařízení, jež se podobá dronu, na kterém pilot stojí, dokáže podle Zapaty letět rychlostí až 140 kilometrů za hodinu ve výšce 150 metrů. Flyboard je vybaven několika motory a dokáže letět i v případě výpadku jednoho z nich.

Proč Zapata selhal

Už při přehlídce v Paříži Zapata uvedl, že využil kapacitu stroje na přibližně 30 procent, přitom letěl jen několik minut. Palivo jeho stroje vystačilo jen na 10 minut, takže musel během letu buď přistát, nebo ještě lépe natankovat za letu pomocí tři metry dlouhé tyče z plovoucí lodi. 

Sám Zapata odhadoval šance na úspěch kolem třiceti procent. Složité bylo už načasování: musel mít pro optimální let v zádech co nejsilnější vítr, takže startoval ráno, kdy vane z kontinentu na ostrovy vítr nejsilněji. Ideální pro flyboard je letová výška jen několik metrů nad hladinou, ale francouzské úřady mu v tom zabránily z bezpečnostních důvodů. Musel se pohybovat v letové hladině kolem sedmdesáti metrů a postupně klesal.

A právě to zřejmě bylo hlavní příčinou jeho neúspěchu: nedokázal se z výšky trefit na loď, kde měl natankovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 21 mminutami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 4 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.