Kyborgové, drony, roboti. V Praze startuje futuristický vědecký festival

Na nultém ročníku festivalu Future Port Prague, který chce ukázat možnosti vývoje techniky a elektroniky pro budoucnost, budou mít lidé možnost vyzkoušet si drony, jízdu novou Teslou X či se seznámit s robotem ovládaným přes internet.

Cílem festivalu je představit pozitivní vizi budoucnosti, v níž jsou lidé podporováni, nikoliv zastrašováni technologiemi. 

Pořadatelé chtějí představit grafen, formu uhlíku, jehož vlastnosti prý „předčí i lidskou fantazii“. „Je ultratenký a přitom tvrdší než ocel, průhledný, ohebný a dokonale vede elektrický proud. Brzy bude dominovat v elektronice, strojírenství, letectví, medicíně a mnoha dalších oborech,“ uvedla Renata Hladná z Future Port Prague.

Program zveřejněný na webových stránkách festivalu slibuje i témata jako medicína budoucnosti, internet věcí, umělá inteligence či auta bez lidských řidičů.

Hlavní hvězdou této přehlídky technologií bude kyborg Neil Harbisson, muž, který si nechal do hlavy zabudovat anténu převádějící barvy na vibrace. Harbisson spojuje propagaci technologií s uměleckými vizemi, díky anténě snímající barvy tvoří například svérázné zvukové portréty osobností, s nimiž se setkal.

Hladná uvedla, že na konferenci, která je součástí akce, vystoupí i osobnosti ze světa vědy či byznysu.

Tři základní myšlenky festivalu

  1. Změny způsobené technologiemi se týkají i mne, mé společnosti, mého života – není to něco, co se děje v daleké zemi nazývané Silicon Valley, a dostane se sem nejdříve za 15 let.
  2. Je to velká výzva, ale ještě větší příležitost – technologie, které jsou dnes přístupné jednotlivcům a malým podnikům „za hubičku“, byly před 20 lety vyhrazeny pouze vládám, armádě a největším korporacím s miliardovými rozpočty.
  3. Jsou tu jednoduché způsoby, jak začít – experimentování, neustálé učení a rychlé prototypování jsou snadné metody, které vám ukáží, že nemusíme bojovat, nýbrž můžeme využít jejich sílu ve vlastní prospěch.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.