Kyborgové, drony, roboti. V Praze startuje futuristický vědecký festival

Na nultém ročníku festivalu Future Port Prague, který chce ukázat možnosti vývoje techniky a elektroniky pro budoucnost, budou mít lidé možnost vyzkoušet si drony, jízdu novou Teslou X či se seznámit s robotem ovládaným přes internet.

Cílem festivalu je představit pozitivní vizi budoucnosti, v níž jsou lidé podporováni, nikoliv zastrašováni technologiemi. 

Pořadatelé chtějí představit grafen, formu uhlíku, jehož vlastnosti prý „předčí i lidskou fantazii“. „Je ultratenký a přitom tvrdší než ocel, průhledný, ohebný a dokonale vede elektrický proud. Brzy bude dominovat v elektronice, strojírenství, letectví, medicíně a mnoha dalších oborech,“ uvedla Renata Hladná z Future Port Prague.

Program zveřejněný na webových stránkách festivalu slibuje i témata jako medicína budoucnosti, internet věcí, umělá inteligence či auta bez lidských řidičů.

Hlavní hvězdou této přehlídky technologií bude kyborg Neil Harbisson, muž, který si nechal do hlavy zabudovat anténu převádějící barvy na vibrace. Harbisson spojuje propagaci technologií s uměleckými vizemi, díky anténě snímající barvy tvoří například svérázné zvukové portréty osobností, s nimiž se setkal.

Hladná uvedla, že na konferenci, která je součástí akce, vystoupí i osobnosti ze světa vědy či byznysu.

Tři základní myšlenky festivalu

  1. Změny způsobené technologiemi se týkají i mne, mé společnosti, mého života – není to něco, co se děje v daleké zemi nazývané Silicon Valley, a dostane se sem nejdříve za 15 let.
  2. Je to velká výzva, ale ještě větší příležitost – technologie, které jsou dnes přístupné jednotlivcům a malým podnikům „za hubičku“, byly před 20 lety vyhrazeny pouze vládám, armádě a největším korporacím s miliardovými rozpočty.
  3. Jsou tu jednoduché způsoby, jak začít – experimentování, neustálé učení a rychlé prototypování jsou snadné metody, které vám ukáží, že nemusíme bojovat, nýbrž můžeme využít jejich sílu ve vlastní prospěch.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 7 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 9 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 13 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 15 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 15 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...