Konec lží politiků? Umělá inteligence bude brzy umět ověřit jejich výroky v reálném čase

Vědci z Dukeovy univerzity vytvořili nástroj, který by mohl najít využití už například při amerických prezidentských volbách v roce 2020. Měl by totiž umět v reálném čase ověřovat, jestli politici v televizních debatách říkají pravdu.

Když chtěl prezident Donald Trump živě promluvit 8. ledna k Američanům o bezpečnosti hranic a stavbě zdi mezi Mexikem a USA, některé televizní stanice uvažovaly o tom, že by jeho proslov vysílaly až ze záznamu. Příčinou těchto úvah byly mnohdy zavádějící nebo nepravdivé informace, které podle těchto stanic prezident pronáší.

Po jeho nakonec naživo přenášené řeči se k ní vyjádřila řada komentátorů, ale přímo s fakty prezident během proslovu konfrontován nebyl. Podle vědců z americké Dukeovy univerzity by se to už brzy mohlo změnit, existují již totiž technologie, které to umožňují.

Dukeova univerzita, konkrétně tým vedený profesorem Billem Adairem, vytvořila aplikaci, která na mobilu odkazuje během politických debat uživatelům na reálná fakta. Podobný program pro televize už je sice téměř hotový, ale zatím neprošel testováním.

Televize v roli arbitra pravdy?

Tato televizní aplikace by se opírala o algoritmus, jenž by v reálném čase pátral v databázích webů Politifact, Factcheck a článkové sekce deníku Washington Post. Na jejich základě by pak divákovi chytré televize oznámil, zda bylo tvrzení pravdivé, nepravdivé, anebo zavádějící. V rozhovoru pro agenturu AFP autoři programu popsali smysl právě na projevu Donalda Trumpa z minulého týdne. Během něj americký prezident například uvedl, že 90 procent heroinu, který týdně zabije na 300 Američanů, se do země dostává přes jižní hranici. Program by podle expertů z Dukeovy univerzity tyto informace doplnil o to, že tyto drogy se pašují především přes přístavy – a stavba zdi by tedy proti jejich importu nijak nepomohla.

Na konci loňského roku už univerzita tento produkt zkoušela na testovací skupině; divákům pouštěla zprávy o stavu unie pronesené Donaldem Trumpem a Barackem Obamou. Program k nim v reálném čase přidával komentáře. Podle univerzity to byl obří úspěch. „Lidé opravdu chtějí on-line ověřovač faktů,“ uvedl profesor Adair. „Myslím, že tu existuje silná poptávka a televizní stanice si uvědomí, že mít takový produkt by pro ně představovalo konkurenční výhodu.“

Agentura AP oslovila všechny americké celoplošné stanice, ale žádná zatím o tuto technologii nemá zájem – nechtěly se ani vyjadřovat k tomu, jestli samy pracují na vlastních nástrojích, které by umožňovaly kontrolu informací, jež vypouštějí politici.

Podle AP hlavní příčinou je, že se jedná o značně citlivé téma: jednak technologicky, ale také z hlediska poskytování informací: televizní společnosti se mohou obávat, že by je diváci podezřívali z manipulace.

„Tohle je nesmírně náročná výzva,“ komentoval tento výzkum Mark Lukasiewicz, dlouholetý manažer televizní stanice NBC News, který v současnosti učí na univerzitě. Profesor Adair věří, že by se tato podezření dala eliminovat právě robotizací celého systému, jež by zcela vyřadila lidský vliv. Doporučuje jednu kontrolní zprávu přibližně každé dvě minuty vysílání.

Stanice CNN a MSNBC už politiky s fakty konfrontují, nejčastěji se to týká právě prezidenta Trumpa. Ale jde o práci týmů analytiků, kteří v databázích vyhledávají pravdivost různých výroků. Je to ale časově značně náročné, a tudíž celý proces zatím nefunguje tak dobře, jak by mohl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 11 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.