Kočky jsou ekologická pohroma: V Austrálii zabijí denně milion plazů a milion ptáků

Toulavé kočky denně v Austrálii zabijí více než milion plazů, a ohrožují tak přežití řady druhů. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnili vědci Univerzity Charlese Darwina.

Kočky se na kontinent dostaly společně s prvními evropskými osadníky před zhruba dvěma stoletími, a od té doby už vyhubily řadu živočišných druhů – savců, ptáků i plazů. Pokusy snížit populaci toulavých koček kastrací či hubením zatím nepřinesly kýžený efekt.

Vědci svou studii opírají o více než 10 tisíc vzorků potravy, které získali z exkrementů či obsahu žaludku odchycených toulavých koček. „Každá toulavá kočka zabije průměrně 225 plazů ročně,“ uvedl vedoucí studie John Woinarski.

Podle jeho slov australské kočky zabíjejí podstatně víc plazů než jejich americké nebo evropské kolegyně. „Některé kočky sežerou neskutečné množství plazů. Našli jsme kočičí rekordmany, kteří měli v žaludku zbytky 40 různých ještěrek,“ řekl Woinarski.

Podle studie, kterou zveřejnil časopis Wildlife Research, se obětí koček stává 250 různých druhů plazů včetně pouštního scinka Egernia kintorei, agamy australské či gekonů. Ze zmíněných 250 druhů je 11 ohrožených; přesný vliv koček na jejich populaci je ovšem těžké určit, protože u mnoha druhů plazů vědci neznají počet zbylých jedinců.

V Austrálii žijí řádově miliony toulavých koček, plus odhadem čtyři miliony koček chovaných jako domácí mazlíčci. Starší studie popsaly, že tyto kočky představují stejnou hrozbu také pro vzácné australské ptáky – těch zabijí za den rovněž více než jeden milion.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 7 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...