Jedinečný nosorožec Sudán je na tom lépe. Pomohly mu deště

Zdravotní stav a aktivita posledního žijícího samce nosorožce severního bílého Sudána se za poslední týden zlepšily. Vyráží na procházky do výběhu o rozloze několika hektarů. Oznámil to v pátek vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal, který je s ošetřovateli v rezervaci Ol Pejeta v Keni v úzkém kontaktu.

Koncem února u přibližně pětačtyřicetiletého Sudána došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu a začalo se uvažovat o utracení.

Nahrávám video

„Akutní stav, kdy se po určitou dobu nezvedal, ustoupil. Nyní je běžně schopen se projít po svém velkém výběhu. V posledních dnech jeho aktivita opět vzrostla a také se u něho zlepšila chuť k jídlu,“ řekl Stejskal.

Jeden nosorožec, tým expertů

Zdravotní stav vzácného zvířete, které patří ZOO Dvůr Králové nad Labem a od roku 2009 žije v Keni, nepřetržitě sleduje tým odborníků. „Jeho zdravotní stav kolísá asi tak poslední rok a půl. V současné chvíli to vypadá, že se trochu zvedl. Po pravdě řečeno, jeho zdravotní stav po každém zlepšení už ale bývá horší než ten předchozí. Nedosáhl zatím takového stavu, v jakém byl před posledním zhoršením,“ řekl Stejskal.

Sudánův zdravotní stav se začal komplikovat na konci roku 2017, kdy se mu na pravé zadní noze rozvinula infekce související s jeho vysokým věkem. Po léčbě se jeho stav v lednu zlepšil a do poloviny února se znovu normálně pohyboval a k normálu se vrátily i jeho stravovací návyky.

Koncem února se však u Sudána projevila další infekce, hlubší a přímo pod tou původní. Po zásahu veterinářů v Ol Pejetě v posledních dnech infekce ustoupila. „Rána není stále úplně doléčená, ale je zřejmé, že se mu ulevilo. Sudán je už v takovém věku a v takovém zdravotním stavu, že k jeho úplnému uzdravení už zřejmě nedojde. S kolegy se snažíme najít nejlepší postup, jak mu podzim života ulehčit. To se v poslední době daří,“ řekl ČTK Stejskal.

Sudán od března 2017 dostává léky na utišení bolesti. „Vzhledem k věku a jeho dlouhodobému zdravotnímu stavu nelze předpokládat, že tady bude s námi dalších několik let. Poctivé je říci, že ve volné přírodě by takové zvíře už uhynulo,“ dodal.

Češi za nosorožce

Dvorská zoo na konci roku 2009 poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce. Odborníci věřili, že v přirozeném prostředí by se mohla zvířata rozmnožit. Po přesunu se zlepšil zdravotní stav zvířat, u obou samic se postupně zlepšily hormonální cykly a pravidelně se pářily. Později ale v jejich hormonálních cyklech nastal útlum. V říjnu 2014 v rezervaci stářím uhynul samec Suni, podle odborníků zřejmě poslední severní bílý samec, který se mohl zapojit do přirozené reprodukce.

V keňské rezervaci Ol Pejeta nyní žijí samice Nájin a její dcera Fatu. Kromě Suniho v posledních letech uhynula řada dalších, v zajetí chovaných severních bílých nosorožců.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O 20 let později, v roce 1980, žilo kvůli útokům pytláků už jen 15 zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 8 mminutami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 15 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 18 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 21 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.