Poslední samec bílého nosorožce na světě odchází. Československý Sudán je na tom zle

Nahrávám video
Reportáž: Vyhynutí druhu. Poslední samec severního bílého nosorožce umírá
Zdroj: ČT24

Na celé Zemi už žije jen jediný samec severního bílého nosorožce. Jmenuje se Sudán, do roku 2009 žil ve Dvoře Králové. Nyní přebývá se samicemi Najin a Fatu v keňské rezervaci Ol Pejeta. O jeho bezpečí se 24 hodin denně stará speciální ochranka.

 Nyní rezervace na svém twitterovém účtu oznámila, že zdravotní stav Sudána se prudce zhoršil. Vzhledem k jeho pokročilému věku navíc není velká naděje na jeho zlepšení.

Lidé, kteří se o nosorožce starají, na Twitteru uvedli, že na konci roku 2017 se na Sudánově pravé zadní noze rozvinula infekce, která souvisela s jeho vysokým věkem. Tým veterinářů z několika zemí okamžitě posoudil závažnost tohoto poranění.

Veterináři nasadili léčbu, na kterou samec reagoval zpočátku dobře. V lednu a do poloviny února se znovu normálně pohyboval a také jeho stravovací návyky se vrátily do normálu. Výrazně se zlepšila i jeho celková aktivita.

Bohužel se v posledních dnech u posledního nosorožce projevila další infekce, tentokrát ovšem mnohem hlubší – vyskytuje se přímo pod tou původní. Znovu proto byla zahájena léčba, ale přes velké úsilí veterinářů i ošetřovatelů, kteří Sudánovi poskytují nepřetržitou péči, se toto zranění nehojí dobře. „Současný stav Sudána v nás vyvolává velké obavy – jde o velmi staré zvíře a my nechceme, aby jakkoli trpěl,“ uvedli ošetřovatelé.

Safari Park Dvůr Králové na svém facebookovém profilu uvádí, že o vývoji jeho zdravotního stavu bude veřejnost nadále informovat. „Budeme vám vděční, pokud na Sudána budete myslet společně s námi, loučí se královédvorští ošetřovatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 3 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 9 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 11 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 11 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...