Izraelci naučili zlaté rybky řídit pozemní vozítka

Karasi zlatí jsou schopni naučit se řídit přizpůsobené vozítko po zemi. Podařilo se je tomu naučit při výzkumu na izraelské Ben Gurionově univerzitě.

Na univerzitě sestrojili robotické vozítko s vodní nádrží vybavené technologií LIDAR, která měří vzdálenost z výpočtu šíření pulsu laserového paprsku odraženého od cílového objektu. Počítač, kamera, elektrické motorky a přizpůsobivá kola rybce umožňují kontrolovat směr pohybu:

„K našemu překvapení se rybky nemusely ovládání toho vozítka učit dlouho. Zpočátku jsou zmatené, nevědí, co se děje, ale velmi rychle si uvědomí souvislost svého pohybu s pohybem vozítka,“ řekl Šakar Givon, který se na výzkumu podílel. Výsledky vyšly v odborném časopise Behavioural Brain Research.

Není karas jako karas

Do výzkumu bylo zapojeno šest karasů zlatých a každý prošel deseti „lekcemi řízení“. Vždy, když se některému podařilo dojet s vozítkem k cíli, čekala ho odměna v podobě potravy.

Ukázalo se, že určití karasi jsou lepší řidiči než jiní. „Někteří si vedli výborně, jiní sice vozítko dokázali kontrolovat, ale v řízení se nevyznamenali,“ řekl profesor biologie Ronen Segev.

Zjištění, že ryba dokáže navigovat mimo své přirozené vodní prostředí, by mohlo rozšířit vědecké poznatky o navigačních schopnostech zvířat, soudí vědci.

„My lidé se domníváme, že jsme velmi výjimeční, a mnozí z nás ryby považují za primitivní, ale to není správné. Jsou to velmi důležití malí tvorové,“ řekl Segev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 5 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled