Izraelci naučili zlaté rybky řídit pozemní vozítka

Karasi zlatí jsou schopni naučit se řídit přizpůsobené vozítko po zemi. Podařilo se je tomu naučit při výzkumu na izraelské Ben Gurionově univerzitě.

Na univerzitě sestrojili robotické vozítko s vodní nádrží vybavené technologií LIDAR, která měří vzdálenost z výpočtu šíření pulsu laserového paprsku odraženého od cílového objektu. Počítač, kamera, elektrické motorky a přizpůsobivá kola rybce umožňují kontrolovat směr pohybu:

„K našemu překvapení se rybky nemusely ovládání toho vozítka učit dlouho. Zpočátku jsou zmatené, nevědí, co se děje, ale velmi rychle si uvědomí souvislost svého pohybu s pohybem vozítka,“ řekl Šakar Givon, který se na výzkumu podílel. Výsledky vyšly v odborném časopise Behavioural Brain Research.

Není karas jako karas

Do výzkumu bylo zapojeno šest karasů zlatých a každý prošel deseti „lekcemi řízení“. Vždy, když se některému podařilo dojet s vozítkem k cíli, čekala ho odměna v podobě potravy.

Ukázalo se, že určití karasi jsou lepší řidiči než jiní. „Někteří si vedli výborně, jiní sice vozítko dokázali kontrolovat, ale v řízení se nevyznamenali,“ řekl profesor biologie Ronen Segev.

Zjištění, že ryba dokáže navigovat mimo své přirozené vodní prostředí, by mohlo rozšířit vědecké poznatky o navigačních schopnostech zvířat, soudí vědci.

„My lidé se domníváme, že jsme velmi výjimeční, a mnozí z nás ryby považují za primitivní, ale to není správné. Jsou to velmi důležití malí tvorové,“ řekl Segev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 13 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...