Izrael posílá sondu na Měsíc. Chce se zařadit po bok Ruska, USA a Číny

Izrael doufá, že se stane čtvrtou zemí na světě, jejíž automatická sonda úspěšně přistála na Měsíci. Sonda Berešit odstartuje z Floridy v pátek ráno na palubě soukromé rakety Falcon 9 americké společnosti SpaceX. Pokud bude mise úspěšná, čtyřnohé vozítko bude zároveň nejmenším a nejlevnějším zařízením, které na Měsíci přistálo, napsal list The Times of Israel. Izraelská nezisková organizace SpaceIL, která za projektem stojí, proto doufá, že vyslání sondy vstoupí do historie.

Na projektu se podílí i izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI). Podle šéfa SpaceIL Ida Antebyho a generálního manažera vesmírné divize IAI Ofera Dorona raketa obletí nejméně šestkrát Zemi a na Měsíci by měla přistát 11. dubna. Projekt, který přišel na 100 milionů dolarů (téměř 2,3 miliardy korun), je bezmála celý financován z peněz soukromých dárců, zejména od prominentních židovských filantropů.

Vozítko má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoké a stojí na čtyřech nohou. Je vybaveno mimo jiné zařízením, které bude měřit magnetické pole Měsíce.

Organizace SpaceIL se v uplynulých měsících v Izraeli snažila svým projektem přilákat pozornost veřejnosti. Její představitelé navštěvovali školy po celé zemi a i v televizi se objevily reklamy, které stavěly Izrael po bok světových velmocí. Úspěšné přistání automatické sondy na Měsíci zatím provedly jen Rusko, USA a Čína. Člověka na Měsíci pak zatím měly jenom Spojené státy.

Měsíční mise pod Davidovou hvězdou

Izraelský projekt započal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla loni zrušena, protože úkol v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně jihoafrického miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona.

Start byl původně naplánovaný na leden, poté byl přesunutý na 13. a pak na 18. únor. Berešit ponese do kosmu raketa společnosti SpaceX, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Kromě izraelského zařízení bude na palubě také indonéský komunikační satelit PSN6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled