Izrael posílá sondu na Měsíc. Chce se zařadit po bok Ruska, USA a Číny

Izrael doufá, že se stane čtvrtou zemí na světě, jejíž automatická sonda úspěšně přistála na Měsíci. Sonda Berešit odstartuje z Floridy v pátek ráno na palubě soukromé rakety Falcon 9 americké společnosti SpaceX. Pokud bude mise úspěšná, čtyřnohé vozítko bude zároveň nejmenším a nejlevnějším zařízením, které na Měsíci přistálo, napsal list The Times of Israel. Izraelská nezisková organizace SpaceIL, která za projektem stojí, proto doufá, že vyslání sondy vstoupí do historie.

Na projektu se podílí i izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI). Podle šéfa SpaceIL Ida Antebyho a generálního manažera vesmírné divize IAI Ofera Dorona raketa obletí nejméně šestkrát Zemi a na Měsíci by měla přistát 11. dubna. Projekt, který přišel na 100 milionů dolarů (téměř 2,3 miliardy korun), je bezmála celý financován z peněz soukromých dárců, zejména od prominentních židovských filantropů.

Vozítko má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoké a stojí na čtyřech nohou. Je vybaveno mimo jiné zařízením, které bude měřit magnetické pole Měsíce.

Organizace SpaceIL se v uplynulých měsících v Izraeli snažila svým projektem přilákat pozornost veřejnosti. Její představitelé navštěvovali školy po celé zemi a i v televizi se objevily reklamy, které stavěly Izrael po bok světových velmocí. Úspěšné přistání automatické sondy na Měsíci zatím provedly jen Rusko, USA a Čína. Člověka na Měsíci pak zatím měly jenom Spojené státy.

Měsíční mise pod Davidovou hvězdou

Izraelský projekt započal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla loni zrušena, protože úkol v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně jihoafrického miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona.

Start byl původně naplánovaný na leden, poté byl přesunutý na 13. a pak na 18. únor. Berešit ponese do kosmu raketa společnosti SpaceX, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Kromě izraelského zařízení bude na palubě také indonéský komunikační satelit PSN6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 54 mminutami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 16 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 19 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 20 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 21 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 23 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
včera v 07:00‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.