Eliášův oheň by mohl pomoci léčit plísně na kůži, zjistili čeští vědci

2 minuty
UDÁLOSTI: Léčba pomocí ohně svatého Eliáše
Zdroj: ČT24

Výbojům nízkoenergetického plazmatu se dřív říkalo oheň svatého Eliáše. Staří námořníci mu přisuzovali nadpřirozenou moc a považovali ho za boží znamení. Současní vědci jeho pomocí zkoušejí léčit, a to například plísně, které napadají lidskou pokožku.

Výboje nízkoteplotního plazmatu před bouřemi někdy srší na stožárech lodí nebo na křídlech letadel. Nebezpečné ale nejsou.

„Je to statická elektřina. Lidi se bojí, že to letadlo spadne, ale to jsou jevy zcela neškodné,“ ujistil Jaroslav Julák z Ústavu imunologie a mikrobiologie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. 

Výzkum českých vědců naopak ukázal, že takzvaný oheň svatého Eliáše je možné využít pro léčbu, ničí totiž bakterie. Díky tomu se daný druh plazmatu běžně využívá třeba pro sterilizaci nástrojů. Ovšem působit může taky přímo na lidskou kůži a léčit některá plísňová onemocnění. 

  • Eliášův oheň, nebo také oheň svatého Eliáše, je akustický a optický jev vyvolaný vybitím statické elektřiny při silných bouřích (takzvaný hrotový výboj). Dochází k němu na vyvýšených místech, hrotech, vrcholcích stromů apod. Projevuje se modrým světélkováním objektu, kde dochází k vybití statické elektřiny. 
  •  Ačkoliv je tento jev sám neškodný, může připravit cestu úderu blesku. Vzniká tehdy, když bouřkový mrak vysává ze země elektricky nabité částice. Ty pak často stoupají vzhůru podél vysokých předmětů, například stromů nebo stěžňů lodí. Jestliže se tento elektrický tok setká s částicemi proudícími dolů z mraků, do země okamžitě uhodí blesk.
  • Zdroj: Wikipedie 

Experti se tyto výboje snaží „ochočit“. Postupně proto vyvinuli několik různých verzí generátorů nízkoteplotního plazmatu.

Zatím poslední prototyp testuje efekt při léčbě plísně nehtů, a to v rámci klinické studie podiatrického centra v Ostravě. „Jestliže jsme takovéto onichomikózy vystavili působení plazmatu, zjistili jsme, že asi po půl roce byl nehet v podstatě jako nový,“  poznamenal Julák. 

Léčba uspěje asi v polovině případů, což je podle vědců u tak odolné plísně úspěch. Cílem je zavést metodu do běžné praxe. K tomu je však podle jejích autorů stále poměrně daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...