Eliášův oheň by mohl pomoci léčit plísně na kůži, zjistili čeští vědci

Nahrávám video

Výbojům nízkoenergetického plazmatu se dřív říkalo oheň svatého Eliáše. Staří námořníci mu přisuzovali nadpřirozenou moc a považovali ho za boží znamení. Současní vědci jeho pomocí zkoušejí léčit, a to například plísně, které napadají lidskou pokožku.

Výboje nízkoteplotního plazmatu před bouřemi někdy srší na stožárech lodí nebo na křídlech letadel. Nebezpečné ale nejsou.

„Je to statická elektřina. Lidi se bojí, že to letadlo spadne, ale to jsou jevy zcela neškodné,“ ujistil Jaroslav Julák z Ústavu imunologie a mikrobiologie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. 

Výzkum českých vědců naopak ukázal, že takzvaný oheň svatého Eliáše je možné využít pro léčbu, ničí totiž bakterie. Díky tomu se daný druh plazmatu běžně využívá třeba pro sterilizaci nástrojů. Ovšem působit může taky přímo na lidskou kůži a léčit některá plísňová onemocnění. 

  • Eliášův oheň, nebo také oheň svatého Eliáše, je akustický a optický jev vyvolaný vybitím statické elektřiny při silných bouřích (takzvaný hrotový výboj). Dochází k němu na vyvýšených místech, hrotech, vrcholcích stromů apod. Projevuje se modrým světélkováním objektu, kde dochází k vybití statické elektřiny. 
  •  Ačkoliv je tento jev sám neškodný, může připravit cestu úderu blesku. Vzniká tehdy, když bouřkový mrak vysává ze země elektricky nabité částice. Ty pak často stoupají vzhůru podél vysokých předmětů, například stromů nebo stěžňů lodí. Jestliže se tento elektrický tok setká s částicemi proudícími dolů z mraků, do země okamžitě uhodí blesk.
  • Zdroj: Wikipedie 

Experti se tyto výboje snaží „ochočit“. Postupně proto vyvinuli několik různých verzí generátorů nízkoteplotního plazmatu.

Zatím poslední prototyp testuje efekt při léčbě plísně nehtů, a to v rámci klinické studie podiatrického centra v Ostravě. „Jestliže jsme takovéto onichomikózy vystavili působení plazmatu, zjistili jsme, že asi po půl roce byl nehet v podstatě jako nový,“  poznamenal Julák. 

Léčba uspěje asi v polovině případů, což je podle vědců u tak odolné plísně úspěch. Cílem je zavést metodu do běžné praxe. K tomu je však podle jejích autorů stále poměrně daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...