Crew Dragon společnosti SpaceX se blíží k prvnímu letu s posádkou. Ukončí to závislost Američanů na Rusku

Americká společnost SpaceX se o další důležitý krok přiblížila k prvnímu letu své lodi Crew Dragon s posádkou do vesmíru. Firma úspěšně provedla sérii statických zkoušek motorů, po nichž už bude následovat jen ostrá prověrka záchranného systému lodi. Na svém webu o tom informovala americká vesmírná agentura NASA.

Záchranný systém přerušení letu má v případě nečekané události během startu nosné rakety nebo po něm zajistit únik modulu s posádkou do bezpečné vzdálenosti od startovací rampy a rakety.

Termín tohoto testu u Crew Dragonu zatím určený není, ale šéf společnosti SpaceX Elon Musk nedávno řekl, že by to mohlo být na přelomu listopadu a prosince. Podle NASA bude datum stanoveno po pečlivé analýze dat z otestování motorů.

USA budou mít vlastní dopravu na ISS

Pokud prověrka únikového systému Crew Dragonu dopadne dobře, otevře se konečně cesta k prvnímu letu amerických astronautů americkou vesmírnou lodí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) od ukončení programu raketoplánů v roce 2011. Od té doby posádky na ISS a zpět na Zemi přepravují jen ruské lodě Sojuz. Zatím se odhaduje, že by Crew Dragon mohl s astronauty poprvé letět na jaře příštího roku.

Testy motorů této lodi, provedené na floridském Mysu Canaveral, zahájilo krátké zažehnutí dvou ze 16 motorů Draco. Mají zajišťovat manévrování na oběžné dráze, včetně přibližování, ale také orientaci modulu v případě aktivování záchranného systému.

Bez problémů

Další částí prověrky bylo spuštění osmi motorů SuperDraco na přibližně devět vteřin. Po jejich vypnutí následovalo napodobení dalších kroků, jež mají vést k úspěšnému přistání lodi s posádkou. Motory SuperDraco jsou určené k rychlému vzdálení Crew Dragonu od nosné rakety Falcon 9 v případě nouze po startu.

V dubnu se při podobné prověrce motorů vyskytly problémy. Nastalá exploze pak zničila loď, která přitom o měsíc dříve už úspěšně absolvovala let bez posádky s přistáním na ISS a návrat na Zemi. Nehoda oddálila první let Crew Dragonu s posádkou, s nímž se původně počítalo ještě letos.

Podobně jako SpaceX získala od NASA kontrakt na přepravu astronautů na ISS a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě i společnost Boeing. Ta už záchranný systém své lodi CST-100 Starliner úspěšně prověřila minulý týden v pondělí. Start prvního zkušebního letu bez posádky Starlineru k orbitální stanici byl stanoven na 17. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...