Čínský ústav žádá o patent na použití léku remdesivir v Číně

Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences oznámila, že se dohodla s čínskými úřady a bude přímo ve Wu-chanu testovat ve dvou klinických studiích nadějný lék, který by se mohl uplatnit proti koronaviru. Možný lék vyvinula její virologická divize, kterou vede český vědec Tomáš Cihlář.

„Gilead úzce spolupracuje s globálními lékařskými autoritami, aby reagoval na hrozbu nového koronaviru (2019-nCoV) vhodným experimentálním užitím naší látky remdesivir,“ uvedl zástupce společnosti Merdad Parsey.

Do projektu je kromě této soukromé firmy zapojeno také několik amerických úřadů – Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (DHHS) a také čínská strana skrze její nejvyšší lékařské autority. Na vše pak dozírá Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Remdesivir zatím není ani schválený, ani licencovaný a zatím ani nebylo prokázáno, že by byl bezpečný nebo efektivní,“ umírňuje přehnaná očekávání Gilead v tiskové zprávě. Právě proto by nyní měl být otestován na malém množství čínských pacientů přímo v nejhůře postižené části světa, tedy přímo ve Wu-chanu – a to v rámci nejpřísnějších vědeckých kritérií.

To by mělo pomoci s pochopením jeho účinnosti, rizikových faktorů a také možných vedlejších účinků. Gilead uvádí, že zatím neexistují žádná data o tom, že by měl remdesivir prokazatelný účinek na wuchanský koronavirus, ale na zvířatech se ukázalo, že funguje účinně proti koronavirům SARS a MERS, které mají velmi podobnou strukturu jako wuchanský koronavirus.

Čína žádá o patent

Virologický ústav Čínské akademie věd v úterý oznámil, že požádal o patent pro Čínu k použití remdesiviru při léčbě. Žádost ústavu, který sídlí ve městě Wu-chan, tedy přímo v centru nynější epidemie, předložil 21. ledna společně se zdravotním ústavem vojenské akademie čínské armády.

Žádost o patent namísto „nucené licence“, umožňující vládě v případě nouze povolit výrobu patentově chráněného léku bez svolení vlastníka, podle agentury Bloommberg naznačuje, že Čína se souběžně se snahou omezit šíření nákazy snaží ukázat svůj respekt k duševnímu vlastnictví.

Podle agentury není jasné, zda či kdy čínské úřady pověřené ochranou duševního vlastnictví žádost ústavu schválí. 

Co je remdesivir

Zatímco vývoj vakcíny proti novému koronaviru může trvat celé roky, remdesivir má tu výhodu, že už na lidech testován byl, byť ne v souvislosti s wuchanským koronavirem. Klíčové je, že v testech se neukázaly žádné zásadní vedlejší účinky. Ve spolupráci s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí byla roku 2015 látka, na které český vědec Tomáš Cihlář pracoval, testována společně s dalšími léčivy na pacientech s ebolou.

U eboly byly účinnější jiné léky, navíc epidemii eboly se podařilo zdárně potlačit. O tři roky později ale studie ukázaly, že remdesivir může fungovat proti širokému spektru koronavirů, určitě proti MERS a SARS. A také, že tato látka nezpůsobuje mutaci virů. Funguje tak, že blokuje rozmnožování viru a brání tak šíření jeho genetické informace.

„Je to látka, která se lépe dostane k viru do plic a díky tomu může proti němu velmi dobře účinkovat. Předpokládám, že právě tato látka by mohla být jednou z nejlepších, které by mohly v případě, že se nákaza rozšíří, být použité,“ uvedl pro Českou televizi Radim Nencka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Produkt firmy Gilead remdesivir je z mého pohledu nejnadějnější.“

„Je to experimentální látka, která ještě není schválená, ale předpokládám, že pro tento účel by se mohla použít. Je v obecném zájmu, aby se tato látka použila,“ věří vědec. Podle Nencky se v Číně začaly testovat také takzvané proteázové inhibitory, tedy léky vyvinuté původně proti HIV. „Ty ale podle údajů amerických vědců nemají takovou účinnost jako remdesivir.“

První test už zřejmě proběhl

Podle agentury Bloomberg už Gilead lék proti koronaviru použil, a to u pětatřicetiletého pacienta ve státě Washington. Zákrok proběhl v Providence Regional Medical Center v Everettu nedalo Seattlu.

„Pokud vím, jde o první známý případ na světě, kdy byla tato látka použitá na člověku proti viru,“ uvedl Jay Cook, který toto centrum vede. „Cítili jsme, že výhody tohoto léku převyšovaly potenciální rizika, která mohla být spojená s jeho užíváním,“ dodal Cook.

Zápal plic se u pacienta zlepšil během pouhého jediného dne. A to aniž by se u něj projevily nějaké vedlejší účinky, informovali vědci v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Další možnosti léčby

Další možnost léčby koronaviru ukázalo Thajsko. To oznámilo, že se podařilo vyléčit jednu čínskou pacientu s koronavirem pomocí kombinace dvou antivirotik (lopinaviru a ritonaviru) běžně používaných proti AIDS. Spojili je s přípravkem oseltamivir, což je lék na chřipku, který fungoval proti epidemii koronaviru MERS. Jednasedmdesátiletá žena přitom byla ve vážné stavu – ten se zlepšil jen 48 hodin po podání léků.

Antivirotika proti AIDS zkouší také Čína a tato cesta je nadějná i podle ruských vědců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.