Česká republika začne ve výzkumu a inovacích spolupracovat s kanadským Silicon Valley

Spolupráce s Kanadou ve výzkumu a inovacích dostane konkrétní ráz, věří místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Uvedl to dnes po jednání s ministrem pro výzkum a inovace z kanadské provincie Ontario Rezou Moridim. Mezi společná témata patří podle Bělobrádka také propojení průmyslového sektoru a vědeckých kapacit.

Bělobrádek očekává, že v pátek Moridi podepíše memorandum o spolupráci s českou Technologickou agenturou (TA ČR), což je jedna z institucí, přes které se rozdělují peníze na výzkum.

„Jsem přesvědčen, že témat najdeme celou řadu. Komercionalizace, internacionalizace, spolupráce s průmyslem anebo i nové výzvy technologií,“ řekl Bělobrádek po schůzce. Česko podle něj může nabídnout výzkumné kapacity a také program Inter-Excellence, který je zaměřen na zahraniční spolupráci mimo rámec EU.

Ontario je po Silicon Valley v Kalifornii nejvýznamnější oblastí pro výzkum v Severní Americe. Na výzkum jde 14 miliard dolarů, z převážné části z privátního sektoru, řekl ČTK Moridi. Vláda podle něj firmy k investicím do vývoje motivuje dvěma způsoby. Jedním z nich je to, že podstatnou část peněz investovaných do výzkumu stát firmě vrátí, konkrétně 20 až 60 procent. „Pokud tedy do výzkumu a inovací investují 1000 dolarů, jejich skutečné náklady budou nakonec jen 500 dolarů,“ vysvětlil. Za druhé je to kombinace příznivého nastavení daňového systému, který do Ontaria láká firmy, a podpory univerzit, díky níž tam firmy najdou talentované pracovníky.

V Česku je podíl soukromého sektoru na financování vědy a výzkumu nižší. V roce 2015 šlo na vědu zhruba 82 miliard korun, z toho 55 miliard z podnikové sféry. Na propojování podniků a výzkumných institucí při financování výzkumu je zaměřen program Delta TA ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dřív byli všude, teď vymírají. Vědci se pokoušejí zachránit piskoře a slunky

Rychlé změny světa ve 20. a 21. století mají dramatické dopady na ryby v Česku. Dříve prakticky všudypřítomné druhy z našich řek mizí stále rychleji. Potkalo to kdysi nejběžnější českou rybu, karase, teď klesají i počty dalších dvou druhů – slunky obecné a piskoře pruhovaného. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd.
před 18 mminutami

Tajfuny koktejlizují oceány, popsala studie

Tajfuny se stávají se změnou klimatu silnějšími. To umocní jejich dopad na oceánské systémy, protože podle nové studie mohou silně promíchávat jinak oddělené vrstvy mořské vody. A tím způsobují závažné změny jak v chemii, tak i v podmínkách pro mořský život.
před 1 hhodinou

Nadbytek oxidu uhličitého hlavonožcům zmenšuje mozky

Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.
před 2 hhodinami

Liška běloprsá žil před 1200 lety. Experti odhalili jméno dávného mayského vědce

Mayové se mohli pochlubit špičkovou astronomií už v době, kdy si naši předkové vyprávěli o obloze jen pověrčivé příběhy. Ale až doposud vědci o těchto dávných amerických astronomech téměř nic nevěděli. Teď to změnil mezinárodní výzkum, který odhalil jméno jednoho z nich.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.