Česká věda se musí začít připravovat na dobu, kdy ji přestane podporovat Evropská unie. Jednou z cest je lepší spolupráce se soukromým sektorem.
Česká věda přijde o evropské miliardy, měly by je nahradit soukromé finance
České detektory částic jsou příkladem využití výsledků základního výzkumu pro ten aplikovaný. Ve švýcarském CERNu sledovaly srážky protonů, teď mají zlepšit přístroje pro léčbu rakoviny. Vědci z ČVUT navíc už teď spolupracují s firmou, která chce detektory vyrábět.
Podpora vědy soukromým sektorem (zdroj: ČT24)
Cílem vědců z Jaderné fakulty ČVUT je přesnější ozařování onkologických pacientů. Dosáhnout ho mohou díky zkušenostem z vývoje detektorů pro experiment ATLAS, který v CERNu sleduje srážky protonů.
Gordon Neue, člen výzkumného týmu, popisuje, jak to funguje: „Na tuto aplikaci jsou potřeba detektory, které jsou velmi radiačně odolné, a protože ty detektory v CERNu jsou vyvinuty pro velkou radiační odolnost, tak my jsme měli to know-how, jak to udělat.“
Běžná elektronika nevydrží dávky ionizujícího záření, které dopadají na tělo pacienta. Nový detektor by měl být schopný detailně sledovat celý průběh ozařování. Neue dodává: „Budeme schopni zaručit, že ten pacient dostane tu správnou intenzitu záření do správného místa v těle.“
Věda s podporou soukromníků
Tento projekt ukazuje, že na vědu může vedle veřejných grantů výrazně přispívat i soukromý sektor. Třeba pražská firma UJP chce pomocí nových detektorů zásadně inovovat své přístroje. Proto do výzkumu investovala desítky milionů.
Milan Semmler, technický ředitel UJP Praha vysvětluje: „Pokud jsou to společné podniky s podporou státu, tak samozřejmě ta byrokracie je dosti značná, nicméně efekt, který taková spolupráce přináší, je nesrovnatelně vyšší.“
Větší zapojení peněz soukromých firem do vědy chce stát i výzkumné organizace. Po roce 2020 by česká věda mohla přijít až o 10 miliard z evropských fondů. Stávající programy totiž skončí. „Potřebujeme skutečně navýšit privátní peníze, které půjdou do systému, a musíme jimi částečně nahradit výpadek, který bude z evropských peněz,“ uvedl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Potvrzuje to i Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací: „Pořád ještě ta spolupráce pokulhává. Je dejme tomu třeba na nějaké poloviční úrovni než je třeba v Rakousku.“ Pomoci by mohlo uvažované zavedení daňových úlev pro firmy investující do inovací anebo nový systém hodnocení práce vědců.