Brazilské město Salvador trpí útoky upírů, jeden muž už zemřel

Město Salvador na severovýchodě Brazílie se již několik měsíců potýká s neobvyklým problémem – útoky upírů. Tito drobní savci od března napadli už 40 obyvatel města, jeden muž dokonce těmto zraněním podlehl.

Oběťmi upírů se nejčastěji stávají starší lidé a děti, uvádí brazilská agentura Agencia s odkazem na místní lékaře. Většinou bývají pokousáni uprostřed noci na okrajových částech těla, například na dlaních nebo chodidlech. Muž, který na pokousání zemřel, udělal chybu, když lékaře vyhledal až 21 dní po pokousání – pak podlehl vzteklině, kterou upíři mohou přenášet.

  • Díky povinnému očkování domácích psů a vakcinaci lišek byl poslední výskyt vztekliny v České republice zaznamenán roku 2002, od roku 2004 je naše vlast prohlášena za zemi vztekliny prostou.

Právě vzteklina je tím, čeho se lokální lékařské autority v souvislosti s útoky upírů obávají nejvíce. Jakmile nemoc propukne, končí téměř vždy smrtelně. Tomu se dá zabránit včasným očkováním lidí, u kterých došlo, nebo mohlo dojít k nákaze: protilátky přítomné během inkubační doby zabrání postupu viru do mozku a vzteklina vůbec nepropukne. Léčba v pozdějších stádiích nemoci je již prakticky nemožná – právě proto na vzteklinu ročně umírá přes 55 tisíc lidí, hlavně v Africe a Asii.

Pokousání upírem může být smrtící

Zatímco u lidí se vzteklina projevuje horečkami, paranoií, halucinacemi a strachem z vody, u zvířat je naopak typickým projevem zvýšená agresivita a ztráta strachu – díky tomu takoví nemocní tvorové často pokoušou jiná zvířata a šíří tak virus (RNA virus z rodu Lyssavirus z čeledi Rhabdoviridae) na další zvířata.


Brazilští lékaři nyní varují občany, aby nechali očkovat svá domácí zvířata, především psy a aby během noci zavírali okna. V případě pokousání by lidé měli okamžitě ránu vymýt mýdlem a co nejrychleji poté vyhledat lékaře.

Podle expertů spočívá největší problém města Salvador v tom, že je plné starých, často opuštěných domů. Salvador je totiž původním hlavním městem Brazílie, stal se jím už v 16. století, kdy byl založen portugalskými kolonisty. Právě v takových domech se mohou upíři ukrývat přes den – jejich přirozené habitaty v lesích jsou totiž ohrožované a ničené lidmi. I v městech však zjevně nacházejí dostatek potravy, zejména v pouličních psech.

Tato série útoků upírů na lidi není pro Jižní Ameriku nic výjimečného, například roku 2010 bylo přes 500 osob pokousáno v Peru, čtyři děti pak na vzteklinu zemřely.

Co jsou upíři?

Upíři jsou podčeledí netopýrů specializovanou na takzvanou hematofágii – to znamená, že se živí pouze krví teplokrevných zvířat. Příroda jim nedala příliš dobré letecké schopnosti, takže se začali místo lovu hmyzu (jako ostatní netopýři) specializovat na parazitování na velkých savcích. Krev poté, co oběti naříznou kůži ostrými zoubky, nesají, jen ji olizují. Samice dokonce umí přenášet krev v žaludku svým mláďatům. Ve volné přírodě žijí pouze v Jižní a Střední Americe. Díky tomu, že zde lidé začali chovat dobytek, získali upíři spoustu potravy. Mohli se tak rozšířit i do míst, kde dříve neměli dostatek zdrojů potřebných pro život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...