Astronautka Kochová se stala rekordmankou v délce pobytu ve vesmíru

Americká astronautka Christina Kochová se v sobotu stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici byla 289. den a do svého návratu na Zemi rekord ještě posune. Na Twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Kochová přiletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 15. března. V sobotu překonala doposud nejdelší nepřerušený let ženy do vesmíru, který v letech 2016 až 2017 vytvořila 288 dny bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová.

„Je to báječná věc pro vědu,“ řekla Kochová v rozhovoru, který poskytla z paluby orbitálního komplexu televizní stanici CNN. „Vidíme další aspekt toho, jak na lidské tělo dlouhodobě působí pobyt v mikrogravitaci. A to je skutečně důležité pro náš budoucí plán vesmírných letů mířících na Měsíc a na Mars,“ dodala.

Podle časového harmonogramu NASA by se Kochová měla vrátit na Zemi v únoru. Jen o několik dní tak zůstane za americkým mužským rekordem 340 dní pobytu ve vesmíru, který v letech 2015 až 2016 vytvořil Scott Kelly. Pokud by se její odlet musel z nějakého důvodu odložit, má dokonce šanci Kellyho překonat.

Světovým rekordmanem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Ten na palubě stanice Mir strávil v letech 1994 až 1995 nepřetržitě 437 dní a 18 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 16 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled