Astronautka Kochová se stala rekordmankou v délce pobytu ve vesmíru

Americká astronautka Christina Kochová se v sobotu stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici byla 289. den a do svého návratu na Zemi rekord ještě posune. Na Twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Kochová přiletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 15. března. V sobotu překonala doposud nejdelší nepřerušený let ženy do vesmíru, který v letech 2016 až 2017 vytvořila 288 dny bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová.

„Je to báječná věc pro vědu,“ řekla Kochová v rozhovoru, který poskytla z paluby orbitálního komplexu televizní stanici CNN. „Vidíme další aspekt toho, jak na lidské tělo dlouhodobě působí pobyt v mikrogravitaci. A to je skutečně důležité pro náš budoucí plán vesmírných letů mířících na Měsíc a na Mars,“ dodala.

Podle časového harmonogramu NASA by se Kochová měla vrátit na Zemi v únoru. Jen o několik dní tak zůstane za americkým mužským rekordem 340 dní pobytu ve vesmíru, který v letech 2015 až 2016 vytvořil Scott Kelly. Pokud by se její odlet musel z nějakého důvodu odložit, má dokonce šanci Kellyho překonat.

Světovým rekordmanem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Ten na palubě stanice Mir strávil v letech 1994 až 1995 nepřetržitě 437 dní a 18 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 20 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...