Archeologové odkryli tři mohyly z doby bronzové na trase budoucí dálnice D3

Průzkum na místě, kudy povede dálnice D3, měl smysl. Mezinárodní vědecký tým zde našel řadu zajímavých nálezů.

Archeologové odkryli u Plavu na Českobudějovicku tři mohyly z doby bronzové, které se nacházejí v místech, kudy povede dálnice D3. Jde o pohřebiště z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Na výzkumu spolupracují archeologové Jihočeského muzea a z univerzity v Hamburku. Projekt nijak neomezí ani nezpomalí výstavbu dálnice D3, která má v budoucnosti spojit Prahu s rakouskými hranicemi. Novinářům to dnes řekli zástupci Jihočeského muzea.

„Mohyly jsou na trase úseku mezi Hodějovicemi a Dolním Třebonínem. Po skončení archeologického výzkumu bude následovat odlesnění a zároveň poběží výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ten musí připravit dokumentaci a sejme ornici, pak se sem znovu vrátí archeologové, kteří budou mít dohled po celou dobu stavby,“ řekla Vladimíra Hrušková z Ředitelství silnic a dálnic v Českých Budějovicích.

Lokalita patří k nejvýznamnějším mohylovým pohřebištím v jižních Čechách. Všechny dosavadní poznatky o ní však pocházely z výkopů z 19. století.

Stavba dálnice pomohla poznání naší minulosti

Nejde o první výzkum tohoto charakteru spojený se stavbou D3. Například na trase dálnice ze Ševětína do Českých Budějovic našli archeologové desítku sídlišť z mladší doby kamenné, mladší i starší doby bronzové, dále osady Germánů a Slovanů.

D3 má v budoucnosti spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. O potřebě této komunikace se hovoří tři desítky let. Zatím je v provozu jen 40 kilometrů mezi Veselím nad Lužnicí a Meznem na Benešovsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled