Americký národní park Ledovec rychle přichází o ledovce

Je neodvratné, že USA ztratí všechny ledovce v průběhu několika dalších desetiletí. Tvrdí to vědci na základě studia úbytku ledovců v uplynulých letech.

Experti z US Geological Survey popsali, že v americkém národním parku Glacier (v překladu Ledovec) za poslední půlstoletí ubylo 85 procent ledovců. Ještě na konci 19. století v tomto montanském parku existovalo 150 ledovců, dnes jich zbývá jen 26 – a jejich budoucnost je velmi nejistá.

Jejich zmizení je součástí dlouhodobého procesu, který bude mít dopad na všechny ledovce v USA – podle dr. Daniela Farge, který se na výzkumu podílel, zmizí ledovce z území jižní části Spojených států přibližně v polovině století.

Rychlý konec ledovců

„Je to neodvratné. Během pár desítek let o všechny přijdeme,“ uvádí vědec. „Coloradské ledovce začaly tát ještě před těmi montanskými. Přestože nám zbývají ledovce na severu, ani ony neodolají dlouho.“ V Montaně se však tyto změny projevují momentálně nejrychleji, jsou však jen součástí trendu, který se projevuje po celé planetě.

Tímto trendem jsou zvyšující se teploty. Montana se otepluje kvůli jejím podnebným podmínkám až dvakrát rychleji, než činí průměrné zvyšování teplot na zbytku planety. Nejhorší jsou podmínky v zimě; déšť místo sněhu způsobuje, že se ledovec zmenšuje stále rychleji a vůbec se neregeneruje. Na jaře začíná sníh v této oblasti tát již o dva týdny dříve než před půl stoletím.

Srovnání satelitních fotografií z roku 1966 a ze současnosti ukázala, že velké ledovce se fragmentují na menší a ty se pak zmenšují ještě rychleji. Největší kusy ledovců ustupují nejpomaleji – například Harrisonův ledovec se za 50 let zmenšil „pouze“ o 19 procent.

Národní park Glacier (v anglickém originále Glacier National Park, kde Glacier znamená ledovec či ledovcový) je ve Spojených státech amerických v Montaně, u hranic s kanadskými provinciemi Alberta a Britská Kolumbie. Má rozlohu 4047 km² a obsahuje mimo jiné dva hřebeny Skalistých hor a přes 130 pojmenovaných jezer. Společně s kanadským parkem Waterton Lakes je součástí světového přírodního dědictví UNESCO jako „Mezinárodní park míru Waterton-Glacier“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 9 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 17 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 18 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...