WSJ: Federální úřady USA zkoumají možnou roli Mety v nelegálním prodeji drog

Americké federální úřady vyšetřují technologickou společnost Meta pro její možné zapojení do nelegálního prodeje drog a léčiv prostřednictvím jejích sítí. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který hovořil s nejmenovanými zdroji obeznámenými s vyšetřováním a má k dispozici kopie obsílek, jež obdrželi mimo jiné zástupci neziskových organizací zkoumající prodej drog na internetu. Meta podle svého prohlášení s vyšetřovateli spolupracuje a uvádí, že nelegální prodej drog není v souladu s jejími zásadami.

WSJ neupřesňuje, do jaké míry se vyšetřování týká nelegálního prodeje látek, které medicína považuje za léčiva, a do jaké míry nelegálních drog. Text deníku hovoří o léčivech i „nelegálních drogách“.

Dokumenty, jejichž kopie má deník k dispozici, jsou datované loni. Mezi adresáty obsílek byl jeden či více zástupců výzkumné společnosti The Algorithmic Transparency Institute, která se zabývala obsahem na sociálních sítích Mety souvisejícím s drogami, nebo výkonná ředitelka Aliance pro boj se zločinem na internetu Gretchen Petersová. Petersová potvrdila, že ji federální úřady oslovily, dále však věc odmítla komentovat.

Američtí zákonodárci v posledních měsících diskutují o důkladnějších regulacích sociálních sítí, které by na jejich provozovatele kladly větší odpovědnost za obsah sdílený třetími stranami. Ministerstvo spravedlnosti se už v minulosti snažilo prosadit změnu federálních protidrogových zákonů tak, aby se internetová platforma stala spolupachatelem v případě, že ji třetí strana zneužije k porušení zákona.

V roce 2011 se například společnost Google vzdala výdělku 500 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun) z reklam kanadských internetových lékáren, které cílily na americké spotřebitele a de facto propagovaly nezákonný dovoz léků na předpis do Spojených států, píše WSJ.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) je do vyšetřování společnosti Meta zapojený také, ačkoliv věc pro tisk odmítl komentovat.

Nick Clegg, který se v Metě zabývá globálními otázkami, v pátek uvedl, že společnost se připojila k americkému ministerstvu zahraničí a dalším, aby pomohla bojovat s prodejem drog na internetu a vzdělávala veřejnost o rizicích těchto látek. „Opioidová krize je ohromným rizikem pro veřejné zdraví a žádá si odpověď všech částí americké společnosti,“ prohlásil Clegg.

Meta vlastní například sociální sítě Facebook, Instagram, WhatsApp nebo Threads.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 24 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 27 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...