V Německu naměřili rekordních 42,6 stupně. Jeďte se zchladit do Egypta, radila média lidem

V Evropě vyvrcholila letošní druhá vlna extrémních veder. Vůbec nejvyšší teplotu zaznamenali němečtí meteorologové v Lingenu na severozápadě země, kde teploměry ukázaly 42,6 stupně Celsia. Rekordy padly i v severomořských státech Belgii, kde se teplota vyšplhala na 40,6 stupně Celsia, a v Nizozemsku, kde dosáhla 40,4 stupně Celsia a poprvé překročila čtyřicetistupňovou hranici. Sedmdesát let starý teplotní rekord byl pokořen i v Paříži, kde meteorologové odpoledne naměřili 42,6 stupně.

Německo zaznamenalo podle výsledků předběžných měření teplotní rekord druhý den za sebou. Ve středu se rekordy přepisovaly hodnotou 40,5 stupně dosaženou v Geilenkirchenu u Cách. Ve čtvrtek odpoledne vystoupala rtuť na měřicí stanici v Bonnu na 40,6 stupně, poté ale rekord ještě posunulo město Lingen hodnotou 42,6 stupně Celsia. 

Německá média poznamenala, že Němci se při současných teplotách mohou jezdit zchladit například do Středomoří nebo do Egypta, kde bylo „jen“ kolem 35 stupňů. V Aténách nebo na Ibize bylo v poledne kolem 30 stupňů a Lisabonu dokonce jen kolem 26.

V Nizozemsku se teploty vyšplhaly nad 40 stupňů Celsia úplně poprvé v historii, uvedl místní meteorologický úřad KNMI. Na jihu země bylo naměřeno 40,4 stupně Celsia, čímž padl národní rekord ze středy, kdy teplota dosáhla 39,3 stupně Celsia. KNMI dříve uvedl, že na východě země bylo naměřeno dokonce 41,7 stupně. Tento údaj ale podle něj musí meteorologové ještě prověřit, neboť teplota v místě vzrostla „neuvěřitelně rychle“ během několika minut.

Lidé v Berlíně tráví horký den u jezera Wannsee
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Obrovské vedro zažila i Paříž, kde první teplotní rekord 40,6 stupně Celsia padl před druhou hodinou odpoledne. V 16:32 se teplota vyšplhala dokonce až na 42,4 stupně. Dosavadní rekord 40,4 stupně platil od července 1947.

Západní Evropa zažila rekordně teplé počasí už koncem června. V jihofrancouzském Gardu bylo tehdy naměřeno 45,9 stupně.

Paříž zažívá rekordní teploty
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

Vedro ohýbalo koleje

Druhý nejteplejší den historie zažila Velká Británie, když teplota na londýnském letišti Heathrow dosáhla 37,9 stupně Celsia. Tento údaj je zároveň rekordem pro červenec. Řada vlaků měla kvůli horkem deformovaným kolejím zpoždění a některé spoje byly zrušeny úplně. Místní meteorologové varovali před bouřkami po vedrech a místními záplavami, uvedl server televize Sky News.

Francouzsko-belgická společnost Thalys, která provozuje stejnojmenné rychlovlaky, na Twitteru oznámila, že kvůli „vážným potížím na železnici způsobeným mimořádným počasím“ přestává prodávat jízdenky na veškeré spoje mezi Belgií, Německem, Francií a Nizozemskem.

Silničáři pracují na opravě jedné z cest v Berlíně navzdory rekordním vedrům
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Chlazení letiště a odstavená elektrárna

Letiště v německém Hannoveru zase celý den posílalo na přistávací dráhy kropicí vozy, aby zabránilo vzniku prasklin na povrchu. Na některých německých dálnicích platí omezení rychlosti, které má zabránit nehodám v případě, kdy se vozovka vinou vedra zvlní nebo popraská.

Železniční společnost Deutsche Bahn začala testovat nový nátěr kolejí, díky němuž se je daří ochladit o zhruba osm stupňů. Jaderná elektrárna v Grohnde v Dolním Sasku oznámila, že kvůli vzrůstající teplotě vody v řece Vezera zahájí v pátek odstávku, která potrvá zřejmě do neděle.

Rakouská agentura APA informovala, že ve spolkové zemi Štýrsko zemřel ve středu na dehydrataci dvouletý chlapec, který usnul v přehřátém automobilu, aniž by si toho rodina všimla. Místní úřady v této souvislosti důrazně varovaly, že děti a zvířata mohou v uzavřených prostorech automobilů bez klimatizace zemřít velmi rychle, a to i v případě, že okolní venkovní teplota je pouhých 26 stupňů.

Obyvatelé Vídně se chladí ve vodách Dunaje
Zdroj: Lisi Niesner/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sněmovna reprezentantů USA schválila balík protiruských sankčních opatření

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Pro návrh zákona, který již v srpnu schválil Senát, podle agentury AP hlasovalo v republikány ovládané dolní komoře amerického parlamentu 262 poslanců, přičemž 159 jich bylo proti. Aby sankční zákon vstoupil v platnost, musí ho podepsat prezident USA Donald Trump.
01:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabili pět lidí v autobusu, uvedl Hanža. Zesilují útoky na železnici

Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ráno šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Jednu oběť po ruském útoku hlásí v Oděse. Další člověk zahynul a devět lidí utrpělo zranění při ruském bombardování města Sumy, uvedli záchranáři. V kyjevské čtvrti Svjatošynskyj pak v důsledku dronového útoku vzplanuly skladové prostory, informovala tamní vojenská správa. Ruské úřady zase uvedly, že ukrajinský dronový útok zabil ženu v Brjanské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVolby čekají další německou spolkovou zemi. I tam vede AfD

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.
před 6 hhodinami

Thaçi dostal 25 let za válečné zločiny

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoMéně ideologie, více konkrétních projektů, všímá si Pospíšil v projevu von der Leyenové

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.
před 7 hhodinami

Parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice, uvádí SVT

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.
před 7 hhodinami

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Tuzemští politici postrádali v projevu von der Leyenové konkrétní řešení a návrhy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.