Návštěvou šintoistické svatyně začal v japonském turistickém středisku Ise-Šima dvoudenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7. Z politických otázek se hodlají prezidenti a premiéři sedmi států věnovat boji proti terorismu a kontroverzní čínské rozpínavosti v mořských oblastech. Proberou rovněž možnosti oživení světového hospodářství,změny klimatu a migrační krizi. Světová média ale víc než na výsledky jednání summitu čekají na návštěvu amerického prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě.
Před začátkem rozhovorů odvedl japonský premiér Šinzó Abe své hosty do Svatyně Ise, která je nejvýznamnější svého druhu v Japonsku a je zasvěcena šintoistické bohyni Amaterasu Ómikami. Podle agentury AFP záleželo Abemu na tom, aby představitelé mocností viděli místo hojně navštěvované Japonci, kde „mohou pochopit japonské duchovno“. Svatyně je ale také jistým symbolem japonského nacionalismu.
Média si všímají, jak tvrdého přijetí se v Japonsku dostalo americkému prezidentovi Obamovi. Ve středu premiér Abe při setkání s šéfem Bílého domu vyjádřil pobouření nad nedávnou vraždou mladé japonské ženy, za kterou byl zatčen dvaatřicetiletý Američan. Abe tak opět otevřel temnou stránku americko-japonských vztahů danou přítomností vojenských základen USA v Japonsku. Tu čas od času provázejí kriminální činy, zejména znásilnění a vraždy spáchané americkými vojáky.
Abe ale zároveň ocenil, že Obama se v pátek stane prvním prezidentem USA, který navštíví památník v Hirošimě, zasažené na konci druhé světové války americkou jadernou bombou.
Podle Obamy má jeho návštěva poukázat na „velmi reálné riziko“ použití jaderných zbraní. Nasazení této bomby znamenalo zlom v novodobých dějinách, připomněl prezident USA s tím, že hrozba, že by se v současnosti opakovala „jaderná událost“, není zcela zaplašena, i když za studené války byla markantnější.
V této souvislosti Obama řekl, že znepokojení vzbuzuje hlavně Severní Korea svou snahou o vybudování jaderného arzenálu. „Severní Korea je velkým zdrojem obav pro nás pro všechny. Když máte nestabilní a izolovaný režim, představuje to střednědobou hrozbu, kterou musíme vést ve velké patrnosti,“ upozornil.
Abe varoval před krizí rozsahu Lehman Brothers
Na začátku summitu japonský premiér Abe vyzval své protějšky ke spolupráci a koordinovaným krokům, které by podpořily světovou ekonomiku. Varoval také před krizí, jejíž rozsah by se mohl rovnat té, kterou v roce 2008 způsobil pád investiční banky Lehman Brothers.
Někteří analytici se však domnívají, že Abeho dramatické vyjádření je pouze ospravedlněním odkladu zvýšení daně z obratu v Japonsku a zavedení dalších stimulačních opatření.
Abe upozornil, že ceny komodit od roku 2014 klesly o 55 procent, tedy podobně jako za globální finanční krize. Označil to za varování před opětovným vznikem krize rozsahu Lehman Brothers.
Premiér slíbil zvýšit od dubna příštího roku daň z obratu na deset procent ze současných osmi. Avšak za předpokladu, že se neobjeví finanční krize v rozsahu té z doby kolapsu Lehman Brothers, případně velké přírodní neštěstí.
Na rozpínání Číny je třeba ostře reagovat
Jedním z hlavních témat jednání byly námořní nároky v západním Pacifiku, které si čím dál asertivněji prosazuje Čína. Lídři zemí G7 se shodli na nutnosti ostře reagovat vůči počínání Pekingu.
Tento krok ihned vyvolal ostrou reakci Číny, která členem G7 není. Podle mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing záležitosti odehrávající s v Jihočínském moři „nemají nic společného“ s G7 ani žádnou z členských zemí.
Japonský premiér Abe už před summitem zopakoval nesouhlas Tokia s činy, které Japonsko vnímá jako prosazení územních nároků silou. Vyzval zároveň k respektování práva. Také Spojené státy opakovaně vyjádřily obavy o čínské akce v oblasti Jihočínského moře.
Skupinu G7 tvoří Británie, Kanada, Itálie, Francie, Německo, Japonsko a Spojené státy. Summitů se pravidelně účastní i zástupci Evropské unie.
