Uzavření Transatlantické dohody je v zájmu nás všech, řekl Obama v Německu

Spojené státy o Evropská unie musejí pokročit v jednáních o chystané dohodě o volném obchodu TTIP. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil americký prezident Barack Obama. Transatlantické obchodní a investiční partnerství by mohlo vést k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě. V řadě evropských zemí ale vyvolává obavy.

„Je nesporné, že volný obchod pomohl americké ekonomice a přinesl i obrovské výhody zemím, které se jej účastní,“ prohlásil Obama na společné tiskové konferenci.

Obama prý rozumí tomu, že globalizace veřejnost zneklidňuje, obzvláště když se zavírají továrny a pracovní místa přesouvají za hranice. Spojené státy však prý potřebují zůstat konkurenceschopné v době, kdy se části Asie a Afriky začínají více ekonomicky vzmáhat. Obzvláště důležité je zajistit silný hospodářský růst v Evropě, prohlásil také v severoněmeckém Hannoveru, kde proti TTIP v sobotu demonstrovaly desetitisíce lidí.

  • Rozsáhlý obchodní pakt podle stoupenců podpoří obchodní výměnu mezi oběma velkými ekonomickými bloky v době, kdy je situace ve světové ekonomice nejistá. Kritici se obávají snížení vysoko nastavených evropských pravidel ochrany spotřebitele či životního prostředí. 

Merkelová i Obama dojednávaný pakt podporují. Obama věří, že dohoda by mohla být dokončena do konce roku, aby ji pak bylo možné předložit k ratifikaci. Pakt se podle něj může začít „posouvat kupředu“, až v USA skončí období prezidentských primárek a situace se zklidní.

K rychlému dokončení rozhovorů o TTIP vybídla také Merkelová. „Musíme si pospíšit,“ řekla kancléřka, podle které je odstartování volného obchodu dobré pro německou i celou evropskou ekonomiku.

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody do konce tohoto roku. S příchodem Obamova nástupce do Bílého domu v lednu příštího roku a předvolebními kampaněmi v mnoha evropských zemích by se již tak složitá jednání mohla ještě více zkomplikovat. K ratifikaci ale za Obamova úřadování zřejmě již nedojde.

Merkelová a Obama večer oficiálně zahájili hannoverský průmyslový veletrh, který je největší takovou přehlídkou na světě. Po skandálu s emisemi se jej ale podle agentury DPA nezúčastní největší evropská automobilka Volkswagen. 

Obama a Merkelová na hannoverském veletrhu
Zdroj: Reuters

Sankce? Skončí, až se objeví politické řešení

Oba z nejmocnějších politiků světa se vyjádřili také k bezpečnostní situaci v Sýrii a na Ukrajině. Merkelová prohlásila, že obě země kladou velký důraz na to, aby byly loňské dohody z Minsku o příměří na východě Ukrajiny rychle převedeny do praxe.

Obama a Merkelová během setkání v Hannoveru
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

„Stále nemáme stabilní příměří,“ řekla kancléřka. Obama prohlásil, že mezi ním a Merkelovou panuje shoda na tom, že sankce proti Rusku kvůli ukrajinské krizi mohou být zrušeny jedině tehdy, až se objeví politické řešení pro východní Ukrajinu.

Americký prezident rovněž vyjádřil hluboké znepokojení nad nedávnou eskalací násilností v Sýrii, kde pokračuje občanský konflikt. Merkelová věří, že mírové rozhovory o Sýrii, které mají pokračovat příští týden, by mohly vyústit k vytvoření oblastí, kde by se Syřané mohli cítit uchráněni před bombardováním.

Historie dává kancléřce za pravdu, ocenil Obama vstřícnost k uprchlíkům

Obama také znovu ocenil německou kancléřku za to, jak zvládá evropskou migrační krizi. Podle něj dává Merkelové v otázce přístupu k běžencům za pravdu historie. „V tomto globalizovaném světě je pro nás velmi složité jenom stavět zdi,“ řekl.

O „odvážném postoji“ kancléřky a mnoha dalších Němců hovořil i v rozhovoru pro sobotní vydání listu Bild.

Německo je v Evropské unii zemí, která nejsilněji pocítila dopady migrační krize. Do země loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o azyl. Všechny členské státy unijní osmadvacítky ale vstřícný postoj k přijímání běženců nesdílí. Omezení počtu lidí přicházejících do Německa žádala podle únorového průzkumu i většina Němců.

Barack Obama v Německu
Zdroj: Nigel Treblin/Reuters

Pro Obamu to je zřejmě poslední návštěva Německa ve funkci amerického prezidenta. Šéf Bílého domu během tiskové konference nazýval kancléřku křestním jménem a označil ji za přítele a spolehlivého partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 53 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.