Ukrajina potřebuje vědět, že západní země včetně Česka vnímají vážně hrozby ze strany Ruska. Po setkání se svým ukrajinským protějškem Pavlo Klimkinem to řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na dvoustranné schůzce na okraj jednání ministrů zahraničí zemí NATO a partnerských států v Bruselu spolu ale hovořili také o rozvoji vzájemných ekonomických vztahů.
Ukrajina, která od roku 2014 čelí ruskému tlaku na východě země, nyní opět žádá Severoatlantickou alianci i Evropskou unii o konkrétní kroky, které by byly odpovědí na poslední incident v Azovském moři. V Kerčském průlivu tam na konci listopadu ruská vojenská plavidla zadržela tři ukrajinské lodě i s námořníky.
Lodní provoz ve strategické úžině u Ruskem anektovaného Krymu už byl částečně obnoven, Ukrajina a Západ ale Moskvu zatím marně vyzývají k propuštění lodí i posádek.
Ministři zahraničí zemí NATO už v úterý probírali praktické kroky, kterými může Aliance pomáhat Ukrajině například s modernizací ozbrojených sil či se zvyšováním odolnosti vůči některým typům výzev.
Nové iniciativy ale nynější schůzka NATO nepřinesla a ačkoliv Evropská unie zřejmě příští týden prodlouží své stávající sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi, zatím se nezdá, že by je hodlala zpřísnit.
Diplomaté přitom uvádějí, že například Itálie se naopak snaží o jejich určité změkčení, především směrem k možným aktivitám malých a středních evropských firem v Rusku.
Ministři řešili i ekonomiku a návštěvu Petříčka v Kyjevě
S Klimkinem Petříček hovořil také o možném rozvoji vzájemných hospodářských vazeb. Země, která na konci listopadu z EU získala první půlmiliardu eur z nového balíku makrofinanční pomoci, má podle něj zájem o české zkušenosti s transformací ekonomiky.
S Klimkinem se také Petříček domluvil na své možné návštěvě Kyjeva, uskutečnit by se měla někdy v příštím roce. EU i Ukrajina si v roce 2019 připomenou deset let programu Východní partnerství, který byl zahájen za českého předsednictví EU.
