Ukrajina hlásí, že na ruské základně zasáhla nejmodernější stíhačku okupantů Su-57

Ukrajina poprvé zasáhla nejmodernější ruskou stíhačku Su-57, uvedla na svém webu ukrajinská vojenská rozvědka HUR. K zásahu podle ní došlo na letecké základně v Achtubinsku v ruské Astrachaňské oblasti severně od Kaspického moře u hranic s Kazachstánem. Ruské i ukrajinské zdroje v sobotu informovaly o útocích dronů v tomto regionu a v několika oblastech na ruském severním Kavkaze.

Příspěvek na svém webu doprovodila satelitními snímky stíhačky na letišti v Achtubinsku z pátku a soboty. Zatímco na pátečním záběru je stroj neporušený, na sobotním jsou v okolí letadla patrné stopy po ohni a explozi.

Poškození Su-57, kterých je ve službě jen několik, je podle rozvědky vůbec první. Zda je stroj vyřazený z provozu, není jasné. Achtubinské letiště se nachází 589 kilometrů od válečné zóny na Ukrajině, uvedla HUR.

Londýn: Rusko Su-57 nasazuje omezeně, bojí se poškození pověsti a vyzrazení technologií

O nasazení Su-57 k útokům na ukrajinskou protivzdušnou obranu informovala ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj už v prvních měsících plnohodnotné ruské války zahájené v únoru 2022. O využití této stíhačky v boji proti Ukrajině nejpozději od června 2022 informovala loni v lednu rovněž britská vojenská rozvědka.

Prototyp „neviditelné“ ruské stíhačky se poprvé vznesl do vzduchu 29. ledna 2010, více než deset let po americkém stroji F-22 Raptor, kterému se ruský letoun podobá. Suchoj Su-57 je víceúčelový stíhací letoun páté generace, který nepřátelské radiolokátory mohou jen obtížně zachytit. V bojových podmínkách ho ruská armáda poprvé vyzkoušela v roce 2018 v Sýrii.

Na počátku loňského roku britští zpravodajci upozornili, že v rámci současného rusko-ukrajinského konfliktu se mise těchto strojů omezují na přelety nad ruským územím a odpalování raket vzduch-země nebo vzduch-vzduch proti cílům na Ukrajině. „Rusko se pravděpodobně snaží zabránit tomu, aby byla poškozena jeho pověst a aby byly vyzrazeny citlivé technologie, což by se stalo v případě ztráty některého Su-57 nad Ukrajinou,“ uvedla britská vojenská rozvědka.

Ukrajinské drony poprvé útočily i na severním Kavkaze

Ukrajinci neuvedli, jaké bojové prostředky při útoku na Su-57 použili, rozvědka však pravidelně vysílá drony dlouhého doletu proti cílům ležícím stovky kilometrů hluboko na ruském území. V sobotu ruské zdroje informovaly o útocích v několika regionech včetně právě Astrachaňské oblasti.

Vůbec poprvé útočily ukrajinské drony v sobotu také na severním Kavkaze, konkrétně v republikách Severní Osetie-Alanie a Dagestán. Úder v Severní Osetii mířil na letiště v Mozdoku, odkud startují ruské stroje k útokům na Ukrajinu, v Dagestánu bylo cílem zřejmě ropné pole. Následky útoků nejsou zcela jasné.

V neděli pak přišla zpráva, že v ruské Bělogorodské oblasti, která je častým cílem náletů ukrajinských dronů, hoří u obce Rakitnoje muniční sklad. Podle dostupných informací vypukl požár zřejmě v důsledku zásahu během vzdušného poplachu. Na místě se ozývají výbuchy. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana sestřelila drony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...