Turecko pátrá u Kypru po plynu, Unie hrozí sankcemi

Ve Středomoří se vyostřuje situace kolem nalezišť strategických surovin u Kypru. Turecko vyslalo k břehům ostrova už druhou loď, která tam má pátrat po zemním plynu a ropě. Lídři Evropské unie vyzvali vládu v Ankaře k ukončení vrtů, v opačném případě nevylučují zavedení sankcí.

Summit požádal Evropskou komisi a unijní diplomaty, aby bezodkladně navrhli možné podoby reakce „včetně cílených opatření“, tedy sankcí. Turecko by se podle prezidentů a premiérů EU mělo nyní chovat zdrženlivě, upustit od dalšího postupu a respektovat kyperskou suverenitu.

O tvrdší postoj EU ve sporu s Ankarou kromě Nikósie usilují také Atény. „Kdokoli poruší suverénní práva Řecka a Kypru, který je členským státem EU, a kdokoli poruší mezinárodní právo, měl by vědět, že se to neobjede bez následků,“ prohlásil řecký premiér Alexis Tsipras.

Kyperská vláda tvrdí, že Turecko nerespektuje její výlučnou ekonomickou zónu. Podle Ankary mají na nerostné bohatství nárok Turecko i Turci ze severní části ostrova.

Hlídka u průzkumné lodě čekající na vyplutí z istanbulského přístavu
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

Ankara: Pátrání neukončíme

Ve čtvrtek turecký ministr energetiky Fatih Dönmez oznámil, že u kyperského pobřeží zahájí průzkumné vrty na začátku července už druhá turecká loď. První loď Fatih s vrtnou soupravou kotví na západ od Kypru od počátku května a už začala s průzkumnými vrty pro možnou těžbu ropy a zemního plynu.

„Turecko hodlá pokračovat v operacích ve svém kontinentálním šelfu a v oblastech kolem Severokyperské republiky. Zároveň varuje všechny hráče mimo region, kteří spolupracují s Kyperskou republikou,“ uvedl turecký ministr.

Po nerostných surovinách pátrají u pobřeží Kypru také italské, americké a francouzské společnosti.

Ankara tradičně hájí zájmy Severokyperské turecké republiky, která vznikla na severu ostrova v roce 1974, kdy tam Turecko vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává pouze Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 2 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 7 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 7 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 10 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...