Příznivci tuniské opozice vyšli do ulic poté, co vláda prosadila v parlamentu amnestie pro úředníky obviněné z korupce z doby vlády svrženého autokratického vůdce Zína Abidína bin Alího. Opozice to označila za zradu revoluce z roku 2011, která zahájila demokratizační vlnu známou jako arabské jaro.
Tuniská vláda osvobodí korupčníky z dob před arabským jarem. Zrada revoluce, hřmí opozice
Spornou amnestii navrhl prezident Kaíd Sibsí, který byl v bin Alího éře sám úředníkem. Zákon ve středu na mimořádném zasedání odhlasovalo 117 poslanců z vládních stran Hlas Tuniska (Nidá Túnis) a islamistické Strany obnovy (Ennahda).
Zastánci zákona tvrdí, že pomůže uzavřít minulost, zlepší klima pro investice a zamezí šíření nedůvěry ve státní činitele. Opozice a část veřejnosti ale amnestii tvrdě kritizuje. Svědci vypověděli, že policie bila demonstranty, kteří kvůli amnestii provolávali hesla proti vládě a prezidentovi.
„Tento zákon je pokročilou fází kontrarevoluce,“ uvedl jeden z opozičních poslanců. „Blahopřeji vám k návratu diktátorského státu a usmíření se zkorumpovanými. Tunisané vám neodpustí,“ řekl na adresu vlády další představitel opozice.
Tunisko před šesti lety odstartovalo vlnu povstání v Africe a na Blízkém východě známou jako arabské jaro. Revoluce v Tunisku vypukla koncem roku 2010, kdy se kvůli špatným životním podmínkám upálil mladík Muhammad Buazízí.
Poté se rozšířily demonstrace zejména proti nezaměstnanosti, ale i korupci a nerovnosti ve společnosti. Nepokoje přiměly 14. ledna 2011 odstoupit bin Alího, který po 24 letech vlády uprchl do Saúdské Arábie.
Tunisko je považováno za jedinou arabskou zemi, které arabské jaro přineslo demokracii. Nenaplnily se ale zatím naděje, že se zlepší ekonomická a sociální situace obyvatel. Rozpočet zatěžuje rostoucí schodek, a proto vláda plánuje úsporná opatření.
Nezaměstnanost v Tunisku dosahuje 15 procent, mezi mladými lidmi je ale až třicetiprocentní. Mnoho z nich se mimo jiné kvůli bezútěšné ekonomické situaci přidalo k samozvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku.
Ekonomika těžící z turismu stále bojuje s následky předloňských atentátů na cizince v hotelech v přímořském letovisku Sousse. Výjimečný stav vyhlášený v listopadu 2015, kdy islamisté zabili dvanáct členů prezidentovy ochranky, byl již několikrát prodloužen.
Výjimečný stav dává tuniským úřadům větší pravomoci. Mohou například zakázat stávky a veřejná shromáždění, zavřít kina či kontrolovat média.
