Tropická bouře Florence zpomalila a přinesla katastrofální povodně. Zemřelo už přes patnáct lidí

Nejméně patnáct obětí si vyžádal hurikán Florence, který v pátek zasáhl východní pobřeží Spojených států. Živel po přesunu na pevninu zeslábl v tropickou bouři, státy Severní a Jižní Karolína ale nadále pociťují jeho devastující účinky. Postup bouře se navíc zpomalil a podle Národního střediska pro hurikány způsobuje v obou Karolínách katastrofální povodně. Výpadek proudu by se mohl dotknout až dvou a půl milionu lidí, v některých místech navíc téměř nefunguje mobilní signál ani data.

Vichr, který bouři doprovází, ničí domy, poráží stromy a sloupy elektrického vedení. Bez dodávek elektřiny se podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského ocitl přibližně milion domácností. Celkem by však výpadek dodávek elektřiny mohl zasáhnout až dva a půl milionu lidí.

Kvůli záplavám, jež způsobily mohutné lijáky, zůstaly odříznuty od okolí stovky lidí. Po celých Spojených státech bylo do neděle zrušeno přes 2400 letů.

V sobotu v 5 hodin ráno místního času (v 11 hodin SELČ) provázel tropickou bouři vítr o  rychlosti 80 kilometrů za hodinu. Nárazy větru dosahovaly ale maxima i přes 100 kilometrů za hodinu, uvedl meteorolog ČT Michal Žák s tím, že v průběhu soboty bude rychlost větru dál klesat.

Zároveň se bouře Florence prakticky zastavila 55 kilometrů západně od jihokarolínského Myrtle Beach. Postupuje dál jen rychlostí čtyři kilometry za hodinu v bouřkové frontě široké 560 kilometrů a v Severní a Jižní Karolíně způsobuje katastrofální povodně.

V některých městech podle agentury AP už spadlo více než 60 centimetrů srážek. Meteorologové v předpovědích ale varovali, že celkem by srážky mohly dosáhnout až jednoho metru.

David Miřejovský informoval, že voda už dosahuje k lidským obydlím a zaplavuje i silnice. „To je velký problém, protože naprostá většina místních, kteří v těch zatopených oblastech zůstali, si vytvořila zásoby na tři, čtyři dny a dnes jim začínají ty zásoby docházet. Lidé se tak rozjíždí od svých domovů auty a snaží se najít nějaký otevřený obchod nebo restauraci. Ty jsou ale v naprosté většině všechny zavřené, stejně jako benzinové pumpy,“ řekl. 

V postižených oblastech navíc velmi špatně funguje mobilní signál a nefungují ani mobilní data. „To s sebou přináší zase další problémy. Lidé nemohou být informováni o tom, že se k jejich domu blíží povodňová voda, a když se dostanou do problémů, tak si nezavolají pomoc,“ doplnil Miřejovský.   

Očekává se, že se Florence přes víkend otočí na západ a severozápad.

Bouře zabila už několik lidí

Počet obětí v souvislosti s bouří se mění i kvůli tomu, že dvě úmrtí, o kterých stanice CNN původně informovala, neměla nic společného s rozbouřeným počasím. Zatím však zemřelo přes patnáct lidí.

Ve městě Wilmington v Severní Karolíně spadl strom na dům a zabil ženu a její malé dítě. Další obětí se stala žena v okrese Pender v Severní Karolíně, ke které kvůli stromům na silnici včas nedorazila záchranná služba. Čtvrtým mrtvým je muž v okrese Lenoir, který podle guvernéra zemřel při zapojování generátoru. V témže okrese zahynul také další muž, jenž vyšel ven zkontrolovat lovecké psy a smetla ho vichřice. V okrese Duplin si pak tři oběti vyžádala blesková povodeň. V okrese Cumberland zemřel manželský pár při požáru domu. V okrese Wayne se pak smrtelně zranil starší muž, který se připravoval na evakuaci.

První ohlášenou obětí  v Jižní Karolíně je pak žena, která zemřela poté, co s autem narazila do stromu, který spadl na silnici.

V severokarolínském městě New Bern s 30 tisíci obyvateli se vylily z břehů dvě místní řeky a celé historické centrum města, které pochází z počátku 18. století, se ocitlo pod vodou. Ze zatopených oblastí bylo s pomocí člunů zachráněno na 360 lidí, kteří neuposlechli výzvy k evakuaci, napsala agentura AP.

Dramatické chvíle prožili také hosté v hotelu ve městě Jacksonville v Severní Karolíně. V důsledku silného větru se propadla část střechy a více než 60 lidí, včetně mnoha dětí, muselo být záchranáři dopraveno do bezpečí. 

Záplavy ve severokarolinském Wilmingtonu
Zdroj: Jonathan Drake/Reuters

Záplavy hrozí i v dalších státech

Podle Davida Miřejovského v současné chvíli představují největší nebezpečí záplavy. „Naprostá většina řek v této oblasti je na nejvyšší úrovni za posledních šedesát let - od posledního velkého hurikánu, který zde udeřil,“ řekl.  

Nahrávám video

Hurikán, který se změnil na tropickou bouři, postupuje směrem na jih do Jižní Karolíny, kde také hrozí povodně. „Záplavy hrozí v dalších dnech i v dalších státech Spojených států. Bouře se totiž točí směrem na jih a bude postupovat až na sever do státu Maine,“ dodal Miřejovský.

Bílý dům uvedl, že prezident Donald Trump v pátek hovořil s představiteli postižených oblastí a plánuje vydat se do regionu v příštím týdnu. V pohotovosti je kolem 9700 členů Národní gardy a civilistů s vrtulníky a čluny. Ti by měli pomoci i v dalších dnech, kdy se povodně očekávají dál ve vnitrozemí, jak se bude postupně zvedat hladina vody v řekách.

Nahrávám video

Odhaduje se, že Florence by při pokračujícím postupu nad pevninou mohla nějakým způsobem postihnout kolem deseti milionů lidí. První odhady škod hovoří o deseti až šedesáti miliardách dolarů (219 miliard až 1,3 bilionu korun). Doposud je například hlášeno 930 tisíc domovů a firem, které přišly o elektrický proud. Hrozí také ekologické škody způsobené přívaly vody, jež mohou vyplavit z průmyslových podniků, včetně chemických továren, toxické látky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled