Švédský ministr vnitra Anders Ygeman a ministryně infrastruktury Anna Johanssonová rezignovali na své funkce v souvislosti s bezpečnostním pochybením, kvůli kterému čeští pracovníci technologické společnosti IBM získali přístup ke dvěma tajným policejním databázím ve Švédsku. Podle agentury Reuters jejich demisi oznámil švédský premiér Stefan Löfven, který zároveň jmenoval nové ministry.
Změny ve vládě přicházejí poté, co švédská opozice ve středu sdělila, že kvůli skandálu plánuje vyvolat hlasování o nedůvěře ministrům obrany, vnitra a infrastruktury.
Ministr obrany Peter Hultqvist uvedl, že ve funkci zůstane, přestože mu hrozí hlasování o nedůvěře. Novým ministrem vnitra byl jmenován Morgan Johansson, který doposud působil jako ministr spravedlnosti, a novým ministrem infrastruktury se stal Tomas Eneroth, který byl dosud šéfem sociálnědemokratických poslanců v Riksdagu (švédském parlamentu).
Švédští komentátoři se podle BBC domnívali, že kvůli skandálu odstoupí celá vláda. Premiér Löfven ale uvedl, že jeho menšinový kabinet tak neučiní s tím, že nechce Švédsko uvrhnout do politické krize. Odkázal přitom na brexit a bezpečnost.
„Zvažoval jsem několik variant a zvolil jsem se tu nejlepší pro zemi“, která „čelí vážným výzvám“, dodal premiér s poukazem na bezpečnostní napětí v Baltském moři, na jednání o odchodu Británie z EU a na sociální a ekonomické reformy prováděné jeho vládou, jejíž funkční období vyprší příští rok.
Opozice ale po Löfvenově tiskové konferenci dala najevo, že není spokojená a že trvá na hlasování o vyslovení nedůvěry i ministrovi obrany. To však bude podle AFP možné nejdříve až za několik týdnů.
Minulý týden média zveřejnila informace, podle kterých si švédská dopravní správa Transportstyrelsen v roce 2015 objednala u IBM údržbu počítačových sítí. Při předávce systémů ale švédský úřad nedodržel bezpečnostní postupy, takže trojice českých techniků IBM měla i bez příslušné bezpečnostní prověrky možnost přístupu ke všem uloženým datům dopravní správy včetně tajných databází.
Jedna z databází shromažďovala kriminální záznamy, druhou tvořil seznam podezřelých, kteří v mnoha případech ještě nevěděli, že jsou předmětem vyšetřování. Známky toho, že by se tajné informace dostaly mimo okruh těch, kteří k nim měli přístup, zatím zjištěny nebyly.
Bezpečnostní experti selhání kritizují a tvrdí, že díky přístupu do databází technici mohli, pokud by chtěli, veškerá data libovolně měnit či mazat. Poukazují také na to, že zájem o uložené údaje by mohl mít organizovaný zločin a také cizí státy.
Vedle Čechů získali přístup do citlivých částí švédských sítí i srbští počítačoví správci. Ti mohli přes zabezpečenou švédskou vládní síť sledovat komunikaci mezi dopravní správou a 34 dalšími švédskými vládními agenturami.
