Zástupci členských zemí Evropské unie se shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Francie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom.
Státy EU se shodly na energetické legislativě. Stavba plynovodu Nord Stream 2 může pokračovat
Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo.
Německý ministr hospodářství Peter Altmeier označil přijatý kompromis za rozumné řešení. „Tento den považuji za dobrý a bez německo-francouzské spolupráce by se to takto neodehrálo,“ dodala německá kancléřka Angela Merkelová.
Paříž náhle změnila názor
Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu, podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se ve čtvrtek rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit zpřísnění energetických pravidel ve variantě, která dokončení rozestavěného plynovodu přímo ohrožovala.
Souhlas velvyslanců otevřel cestu o vyjednávání mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU, které budou rozhodovat o jejím konečném přijetí.
Směrnice mimo jiné státům ukládá zajistit nezávislost provozovatele plynovodu a dodavatele plynu, přičemž v případě Nord Streamu 2 obě tyto činnosti vykonává Gazprom. Kontrola plnění tohoto bodu bude na základě přijatého kompromisu na Berlínu. Podle unijních zdrojů agentury Reuters by se Německo mohlo pokusit vyjednat si výjimku z evropských pravidel nebo dohodnout s Ruskem na změně provozu chystaného plynovodu.
Paříž náhlou změnu svého přístupu vysvětlila snahou podpořit evropskou energetickou bezpečnost a také Ukrajinu, kterou Nord Stream 2 připraví o tranzitní poplatky za prodej ruského plynu do Evropy přes její území.
Německo odmítalo zpřísnění pravidel kvůli obavám, že by pak nový plynovod projekt mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový. Naproti tomu podle firmy Uniper, která se na projektu rovněž podílí, nové požadavky stavbu nijak neovlivní.
Nový plynovod se nelíbí hlavně Ukrajincům a Polákům
Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, ale i dalším státům, jako je Česká republika a Slovensko. Proti jsou i USA.
Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard korun), se začal stavět loni, dokončen má být letos. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.
Naději, že se státy Evropské unie na jednotném stanovisku dokážou dohodnout, vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.