Shanahan nechce dál vést obranu USA kvůli nařčením z domácího násilí. Nahradí ho náměstek Esper

Úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan nechce funkci trvale, a tak nebude usilovat o potvrzení Senátem USA. Na Twitteru to oznámil prezident Donald Trump s tím, že Shanahan se chce víc věnovat rodině. Končící ministr čelí nařčení v souvislosti s domácím násilím, uvádí BBC. Na postu jej nahradí jeho dosavadní náměstek Mark Esper. Ten dosud odpovídal za armádní záležitosti.

„Úřadující ministr obrany Patrick Shanahan, který odvádí skvělou práci, se rozhodl nepokračovat v procesu, který by ho potvrdil (ve funkci), neboť chce více času věnovat rodině. Děkuji Patovi za jeho vynikající služby,“ napsal Trump.

„Rány z minulosti“

Americký list USA Today v úterý napsal, že FBI vyšetřuje incident z roku 2010. Shanahan a jeho bývalá žena se prý vzájemně obviňují z napadení. Krátce po Trumpově oznámení navíc deník The Washington Post zveřejnil rozhovor se Shanahanem, ve kterém se řešil další incident z roku 2011, při němž Shanahanův 17letý syn údajně zbil svou matku baseballovou pálkou a způsobil jí frakturu lebky. 

Sám Shanahan vyjádřil lístost nad tím, že „nešťastné a bolestivé rodinné záležitosti z minulosti jsou vynášeny na povrch v takovém neúplném, zavádějícím světle“. Nechce podle svých slov u svých tří dětí oživovat trauma z minulosti a „znovuotevírat rány, které se roky zacelovaly“. 

Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell mezitím v reakci na vývoj ve vedení Pentagonu prohlásil, že vzhledem k současným vypjatým vztahům s Íránem by bylo lepší, kdy USA měly ministra obrany schváleného Senátem. Stejné prohlášení podle Reuters učinil i republikánský šéf senátního výboru pro armádu Jim Inhofe.

Na Shanahanovo místo Trump jmenuje Espera. „Marka znám a nepochybuji, že odvede fantastickou práci!“ uvedl Trump o novém úřadujícím ministrovi obrany. Z tweetu ale nevyplývá, zda Trump s Esperem počítá pro ministerskou funkci trvale, nebo zda dosavadní náměstek úřad povede jen dočasně, než najde jiného kandidáta.

Pokud se Trump rozhodne pro Espera, nebo nakonec pro někoho jiného, bude v každém případě vyžadován souhlas Senátu USA, který ministerské uchazeče potvrzuje do funkce. Shanahan prozatímně vede ministerstvo obrany od letošního 1. ledna, neboť ke konci loňského roku rezignoval šéf Pentagonu Jim Mattis. Média si Mattisův odchod vysvětlovala ministrovým nesouhlasem s Trumpovou politikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled