Americký ministr obrany Mattis skončí, oznámil Trump. Neshodovali se na odchodu ze Sýrie

5 minut
Události: Ministr Mattis opustí svou funkci
Zdroj: ČT24

Americký ministr obrany James Mattis odejde na konci února z funkce. Oznámil to prezident Donald Trump s tím, že brzy zveřejní jméno jeho nástupce. Mattis podle agentury Reuters uvedl, že svou rezignací chce umožnit Trumpovi vybrat si ministra, který k němu bude mít názorově blíže.

Podle amerických médií se postoje obou mužů již delší dobu rozcházely, což vyvrcholilo středečním Trumpovým oznámením odchodu amerických vojsk ze Sýrie, s nímž Mattis nesouhlasil.

Podle všeho nešlo o vynucenou rezignaci jako v případě jiných ministrů. James Mattis byl dlouho považován za velmi blízkého spojence a rádce Donalda Trumpa, jejich pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku se ale začaly v posledních měsících velmi razantně rozcházet.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

Šéf Bílého domu prý chce poslat domů tisíce vojáků z Afghánistánu

Trump také údajně chce, aby USA zčásti stáhly jednotky z Afghánistánu. Americká média hovoří o pěti až sedmi tisících vojáků, kteří by se do léta mohli vrátit do své země. Ačkoli oficiální rozhodnutí zatím nepadlo a někteří Trumpovi blízcí poradci jsou proti tomuto plánu, Pentagon podle médií na pokyn prezidenta chystá detaily.

„Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil,“ napsal ministr v rezignačním dopise zveřejněném americkými médii.

Mattis dále uvedl, že USA by měly udržovat pevná spojenectví a projevovat svým partnerům respekt. Zároveň má podle něho Washington zvolit jednoznačný postoj k zemím, jako je Rusko nebo Čína. V obou těchto bodech je Trumpovo chování mnohdy označováno za nevypočitatelné.

Mattis měl zprvu značný vliv – dostal prostor k realizaci útoků pomocí dronů v Somálsku a v Jemenu a rozhodoval o tom, kolik sil rozmístit v Sýrii a v Iráku. Přesvědčil Trumpa, aby přehodnotil záměr stáhnout oddíly z Afghánistánu a dvakrát za sebou se mu povedlo zajistit pro resort obrany rekordní rozpočet. „Nepřijal bych tuto funkci, kdybych nebyl přesvědčen, že prezident bude naslouchat mým návrhům,“ prohlásil v lednu 2017 při svém jmenování.

Jeho vliv ale slábl po odchodu jeho nejbližších umírněných spojenců ve vládě letos na jaře – ministra zahraničí Rexe Tillersona a národního bezpečnostního poradce Herberta Raymonda McMastera. Nahradili je Mike Pompeo a John Bolton s pověstí jestřábů.

Mattisův odchod znepokojil i některé republikány

Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell zdůraznil potřebu „udržovat spojenectví, která vznikla po druhé světové válce“, a „jasně rozlišovat přátele od nepřátel“. „Bylo mi líto, když jsem se dozvěděl o Mattisovi, který sdílel tyto principy a brzy tuto administrativu opustí. Zvlášť mě ale znepokojuje to, že rezignuje kvůli výrazným rozporům s prezidentem ohledně tohoto a dalších klíčových aspektů globálního vedení USA,“ podotkl republikán.

Republikánský senátor Lindsey Graham v reakci zdůraznil, že generál Mattis „by měl být hrdý na práci, kterou odvedl pro prezidenta Trumpa a náš národ“. Vyzdvihl, že Mattis bojoval proti radikálnímu islámu po celá desetiletí. Demokratický senátor Mark Warner označil toto rozhodnutí za „strašidelné“ a upozornil, že Mattis byl „ostrov stability uprostřed chaosu Trumpovy vlády“.

Mattis se tak stává dalším člověkem na neobvykle dlouhém seznamu politiků či úředníků, kteří Trumpa opustili či k tomu byli donuceni. Zatím posledním významným vládním činitelem, který po Trumpově tlaku odešel, byl v listopadu ministr spravedlnosti Jeff Sessions.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 6 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 5 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...