Americký ministr obrany Mattis skončí, oznámil Trump. Neshodovali se na odchodu ze Sýrie

Americký ministr obrany James Mattis odejde na konci února z funkce. Oznámil to prezident Donald Trump s tím, že brzy zveřejní jméno jeho nástupce. Mattis podle agentury Reuters uvedl, že svou rezignací chce umožnit Trumpovi vybrat si ministra, který k němu bude mít názorově blíže. 

Video Události
video

Události: Ministr Mattis opustí svou funkci

Podle amerických médií se postoje obou mužů již delší dobu rozcházely, což vyvrcholilo středečním Trumpovým oznámením odchodu amerických vojsk ze Sýrie, s nímž Mattis nesouhlasil.

„Podle všeho nešlo o vynucenou rezignaci jako v případě jiných ministrů. James Mattis byl dlouho považován za velmi blízkého spojence a rádce Donalda Trumpa, jejich pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku se ale začaly v posledních měsících velmi razantně rozcházet.“

David Miřejovský

zpravodaj ČT v USA

Šéf Bílého domu prý chce poslat domů tisíce vojáků z Afghánistánu 

Trump také údajně chce, aby USA zčásti stáhly jednotky z Afghánistánu. Americká média hovoří o pěti až sedmi tisících vojáků, kteří by se do léta mohli vrátit do své země. Ačkoli oficiální rozhodnutí zatím nepadlo a někteří Trumpovi blízcí poradci jsou proti tomuto plánu, Pentagon podle médií na pokyn prezidenta chystá detaily.

„Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil,“ napsal ministr v rezignačním dopise zveřejněném americkými médii.

Mattis dále uvedl, že USA by měly udržovat pevná spojenectví a projevovat svým partnerům respekt. Zároveň má podle něho Washington zvolit jednoznačný postoj k zemím, jako je Rusko nebo Čína. V obou těchto bodech je Trumpovo chování mnohdy označováno za nevypočitatelné.

Mattis měl zprvu značný vliv – dostal prostor k realizaci útoků pomocí dronů v Somálsku a v Jemenu a rozhodoval o tom, kolik sil rozmístit v Sýrii a v Iráku. Přesvědčil Trumpa, aby přehodnotil záměr stáhnout oddíly z Afghánistánu a dvakrát za sebou se mu povedlo zajistit pro resort obrany rekordní rozpočet. „Nepřijal bych tuto funkci, kdybych nebyl přesvědčen, že prezident bude naslouchat mým návrhům,“ prohlásil v lednu 2017 při svém jmenování.

Jeho vliv ale slábl po odchodu jeho nejbližších umírněných spojenců ve vládě letos na jaře – ministra zahraničí Rexe Tillersona a národního bezpečnostního poradce Herberta Raymonda McMastera. Nahradili je Mike Pompeo a John Bolton s pověstí jestřábů.

Mattisův odchod znepokojil i některé republikány

Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell zdůraznil potřebu „udržovat spojenectví, která vznikla po druhé světové válce“, a „jasně rozlišovat přátele od nepřátel“. „Bylo mi líto, když jsem se dozvěděl o Mattisovi, který sdílel tyto principy a brzy tuto administrativu opustí. Zvlášť mě ale znepokojuje to, že rezignuje kvůli výrazným rozporům s prezidentem ohledně tohoto a dalších klíčových aspektů globálního vedení USA,“ podotkl republikán.

Republikánský senátor Lindsey Graham v reakci zdůraznil, že generál Mattis „by měl být hrdý na práci, kterou odvedl pro prezidenta Trumpa a náš národ“. Vyzdvihl, že Mattis bojoval proti radikálnímu islámu po celá desetiletí. Demokratický senátor Mark Warner označil toto rozhodnutí za „strašidelné“ a upozornil, že Mattis byl „ostrov stability uprostřed chaosu Trumpovy vlády“.

Mattis se tak stává dalším člověkem na neobvykle dlouhém seznamu politiků či úředníků, kteří Trumpa opustili či k tomu byli donuceni. Zatím posledním významným vládním činitelem, který po Trumpově tlaku odešel, byl v listopadu ministr spravedlnosti Jeff Sessions.