Ukrajinský prezident Petro Porošenko v projevu na Valném shromáždění OSN kritizoval ruskou agresi proti své vlasti a požadoval potrestání viníků loňského sestřelu malajsijského dopravního letadla nad východem Ukrajiny. Zpochybnil rovněž ruské křeslo v Radě bezpečnosti OSN a žádal omezení práva veta stálých členů rady.
„Nehledě na skutečnost, že Rusko dosud odmítá oficiálně uznat přímé vojenské vměšování, není dnes pochyb, že vede agresivní válku proti mé zemi, proti Ukrajině,“ prohlásil Porošenko. „Není to občanská válka, není to domácí konflikt,“ řekl.
Rusko podle ukrajinského prezidenta okupuje přibližně 44 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území na Krymu a v Donbasu na východě země. Připomněl také tisíce obětí konfliktu. „Více než osm tisíc Ukrajinců, včetně šesti tisíc civilistů, bylo zabito rukou teroristů, podporovaných Ruskou federací, a okupačních vojsk,“ prohlásil a dodal, že válka vyhnala z domovů více než 1,5 milionu Ukrajinců.
Putin a boj proti terorismu? Vždyť ho sám podněcuje, říká Porošenko
Zapochyboval také nad upřímností ruských výzev k vytvoření koalice proti terorismu na Blízkém východě vzhledem k tomu, že Rusko „podněcuje terorismus“ na zápraží sousedního státu. Putin podle něj válčí za pomoci „loutek“, tedy separatistů na východě Ukrajiny, a trestá sousední zemi za její svobodnou volbu přiklonit se k Západu.
Moskva ale opakovaně popírá, že by ruské jednotky a vojáci v činné službě válčili v Donbasu, jak tvrdí Kyjev. Pokud jde o Krym, Moskva tvrdí, že sami obyvatelé poloostrova v referendu rozhodli o připojení k Rusku. Hlasování se ale odehrávalo pod dohledem ruských vojáků, jak později přiznal Kreml.
Porošenko ve svém projevu rovněž kritizoval porušování lidských práv na Ruskem anektovaném Krymu, vyzval k osvobození ukrajinské pilotky Nadije Savčenkové a dalších ukrajinských vězňů z ruských věznic a naznačil, že mírové síly OSN by na východě Ukrajiny mohly přispět ke splnění mírových dohod o urovnání konfliktu.
Televizní kamery ukázaly, že během Porošenkova vystoupení bylo místo ruské delegace prázdné.
Podobně se v pondělí během Putinova projevu zvedla celá ukrajinská delegace vedená Porošenkem a na „protest proti počínání Ruska na východě Ukrajiny“ opustila sál. Podle stálého zástupce Ukrajiny v OSN byla na balkonu naproti řečníkovi rozvinuta rozstřílená ukrajinská vlajka dovezená z bojišť na Donbasu.
Konfliktu na Ukrajině se Putin v projevu dotkl jen v několika větách. Uvedl, že byl vyprovokován zvenčí a označil ho za občanskou válku. Zdůraznil, že krveprolití lze zastavit a najít východisko ze slepé uličky pouze při splnění minských mírových dohod. „Hrozbami a silou zbraní nelze celistvost Ukrajiny zajistit,“ dodal. Kritizoval rovněž uvalení sankcí na Moskvu, ke kterému došlo právě kvůli ruské podpoře povstalců na východě Ukrajiny.
Z fronty na východní Ukrajině mají být stažena i menší děla
Vyjednavači znepřátelených stran konfliktu na východní Ukrajině dosáhli v Minsku dohody o stažení dělostřeleckých zbraní ráže menší než 100 milimetrů z fronty. Nová dohoda by se podle dostupných informací zřejmě měla vztahovat na minomety, protitankové kanóny a protiletadlová děla.
Podle ukrajinské delegace by však dokument měli ještě podepsat Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij, což jsou vůdci neuznávaných „lidových republik“, vyhlášených separatisty na východě Ukrajiny v jimi ovládané části Doněcké a Luhanské oblasti.
Média v Rusku i na Ukrajině považují dosažení dohody za klíčové pro podporu nového příměří, které v Donbasu platí od 1. září. Na stažení těžkých zbraní kalibru nad 100 milimetrů se obě strany dohodly už v únoru, i když podpisem ani tato dohoda stvrzena nebyla.
