Šéf Kremlu Vladimir Putin vyzval k vytvoření široké protiteroristické koalice, v níž by hrály klíčovou roli muslimské země. Nespolupracovat s režimem syrského prezidenta Bašára Asada považuje Putin za chybu. Ruský prezident to uvedl v souvislosti s Američany vedenými nálety proti Islámskému státu (IS). Během Putinova projevu na zasedání Valného shromáždění OSN opustila místnost ukrajinská delegace. Kyjev považuje Rusko za agresora, který pomáhá separatistům na východě Ukrajiny.
Americký prezident Barack Obama ve svém projevu řekl, že je připravený na řešení syrské krize spolupracovat s Íránem i Ruskem. Asada ale označil za tyrana, který vraždí děti – o tom, že by se syrský prezident udržel u moci, nechce slyšet.
Rovněž francouzský prezident Francoise Hollande v New Yorku trval na tom, že Asad nemůže být součástí řešení situace v Sýrii, protože je příčinou nynějšího konfliktu. Naopak Putin na Asada nedá dopustit.
Asadova armáda je podle šéfa Kremlu jediná legitimní
„Měli bychom konečně uznat, že Asadovy ozbrojené složky a (kurdské) milice jsou těmi jedinými, kdo skutečně bojuje proti Islámskému státu a dalším teroristickým organizacím v Sýrii,“ prohlásil Putin.
Americká podpora syrských umírněných rebelů je podle Moskvy nelegální. „Dle mého názoru jsou dodávky zbraní nelegálním strukturám proti principům moderního mezinárodního práva a Chartě Spojených národů. My podporujeme jenom legální vlády,“ podotkl Putin.
Ještě během pondělí se Obama s Putinem sejdou a budou mimo jiné o Sýrii jednat osobně.„Atmosféra bude velmi mrazivá a šance na úspěch téměř nulová, přesto je úspěchem, že se oba státníci vůbec setkávají a budou o tomto tématu hovořit,“ konstatoval zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Rusko v současné době posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Média informují o velkých dodávkách ruských zbraní Asadově armádě, včetně bojových letadel, a o budování ruských základen v Sýrii, což Západ znepokojuje.
Hovořilo se o možném připojení Ruska k mezinárodní koalici vedené USA, která útočí na pozice radikálů z IS v Sýrii i v Iráku, Putin ale v nejnovějším rozhovoru pro CBS prohlásil, že zapojení Ruska do syrské války zatím není v plánu.
IS se snaží dominovat muslimskému světu, zdůraznil šéf Kremlu. Členské země OSN by ho měly odsoudit a zaměřit se na zdroje financování této teroristické organizace.
Pomoc v boji proti teroru slibuje Teherán
Ruský prezident vyzval ke vzniku širší koalice bojující proti terorismu – v čele s muslimskými zeměmi. V této souvislosti Putin vyzval i muslimské duchovní vůdce, aby využili svého vlivu a pokusili se odradit obyvatele od snahy připojovat se k islamistům.
Írán už avizoval, že je připraven podílet se na vymýcení terorismu. Největší hrozbou je, že se „z teroristických organizací stanou teroristické státy“, prohlásil íránský prezident Hasan Rouhání, který rovněž vystoupil na půdě OSN.
Nová koalice by měla dostat mandát OSN. Aktivity uskutečňované bez povolení této organizace mohou zničit systém mezinárodních vztahů, je přesvědčen Putin. „Podrývat legitimitu OSN považuje za extrémně nebezpečné,“ míní prezident.
Místo demokracie máme násilí, řekl Putin k arabskému jaru
Putin také kritizoval pokračující šíření takzvaných prodemokratických revolucí. Mezinárodní společenství se podle něj nedokáže poučit z chyb. Na Blízkém východě si lidé přáli změnu, ale jak to dopadlo?, ptá se ruský prezident. Místo triumfu demokracie „máme násilí a sociální katastrofu“, upozornil šéf Kremlu. Nikdo se podle něj nestará o lidská práva, včetně toho na život.
Ješitné země, které mají pocit, že jsou výjimečné, způsobily podle Putina chaos na Blízkém východě i současnou uprchlickou krizi, konstatoval Putin v narážce hlavně na zásahy USA v této oblasti.
Konfliktu v Sýrii se týkalo i vystoupení jordánského krále Abdalláha II. „Syrští uprchlíci nyní představují dvacet procent obyvatelstva mé země. Již od začátku konfliktu neseme obrovské břemeno,“ prohlásil král. Podle něj je nyní na čase, aby se mezinárodní společenství spojilo a pomohlo zemím jako je Jordánsko a Libanon, které čelí největšímu náporu běženců ze Sýrie.
Ukrajinský odchod
Konfliktu na Ukrajině se ruský prezident dotkl jen v několika větách. Uvedl, že konflikt na Donbasu byl vyprovokován zvenčí a označil ho za občanskou válku. Zdůraznil, že krveprolití lze zastavit a najít východisko ze slepé uličky pouze při splnění minských mírových dohod. Kritizoval rovněž uvalení sankcí na Moskvu, ke kterému došlo právě kvůli ruské podpoře povstalců na východě Ukrajiny.
Jakmile začal Putin hovořit, celá ukrajinská delegace v čele s prezidentem Petrem Porošenkem opustila sál „na znamení protestu proti počínání Ruska na východě Ukrajiny“, uvedla agentura Interfax-Ukrajina a dodala, že podle stálého zástupce Ukrajiny v OSN byla na balkonu naproti řečníkovi rozvinuta rozstřílená ukrajinská vlajka pocházející z východu země.
Ve Spojených státech je i český prezident Miloš Zeman, kterého čeká vystoupení na Valném shromáždění OSN během úterní rozpravy. Před začátkem dnešní debaty se Zeman krátce pozdravil s některými ze svých zahraničních protějšků, například s nizozemským králem Willemem-Alexanderem či rakouským prezidentem Heinzem Fischerem. Rukou si potřásl i s Pan Ki-munem. V lavici vyhrazené pro Českou republiku sedí prezident s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.
